Kalksandstein

Ekonomika podsklepeného a nepodklepeného domu

Má být moje stavba podsklepená nebo nepodsklepená? Měl by se ptát stavebník, investor nového rodinného domu. A předem si odpovídá: Přeci nechci nějaký vlhký sklep… a navíc je to drahé. Výsledkem toho je, že drtivá většina nově vznikajících rodinných domů je nepodsklepených.

Zajímavé na tom je to, že pokud stejnou otázku položíte stavebníkovi v Německu, také se neptá a v drtivé většině případů odpoví, že samozřejmě že podsklepená… Zvláštní, něco je jinak? Nebo něco je špatně?

Pojďme se na to podívat v následujícím článku.

Abychom pochopili souvislosti, je potřeba se podívat do historie.

Pokud se podíváme na historickou výstavbu rodinných domů, typicky v meziválečném období, tak uvidíme, že velká většina domů z této doby je právě podsklepených. Tenkráte nebyla všude zavedená elektřina a sklep sloužil zejména k uchovávání potravin. Nějaká ta případná vlhkost nevadila, ba naopak. Sklepy se nepoužívaly jako obytné místnosti. Po 2. Světové válce potřeba použití sklepů pro tento účel klesá, tak jak přibývá elektrifikace, lednice, mrazáky, ale i nabídky potravin obecně. Stále se staví podsklepené rodinné domy, nicméně v socialistickém stavebnictví nedochází k rozvoji moderních hydroizolací a zájem stavebníků o vlhký sklep samozřejmě klesá.

Pak tu máme další etapu a tou je porevoluční vývoj, kdy najednou dojde k drastickému nárůstu cen zemních prací. Proč? No protože každý, kdo si v té době založil novou firmu na zemní práce si koupil nový bagr, techniku a v nestabilním podnikatelském prostředí chtěl zisk takový, aby se mu stroje do 5 let zaplatily. Logicky.

Výsledkem tedy jsou dlouhodobě předražené zemní práce i když to se již možná v poslední době trochu stabilizuje. Krásným příkladem právě porovnání zemních prací je výstavba dálnic, která jak je známo je v Německu levnější než v ČR. Někdy i výrazně, a to i při násobně vyšší ceně práce. Rozdílem je samozřejmě naprosto jiná kvalita organizace, ale dalším rozdílem je právě cena zemních prací právě z výše uvedených důvodů.

Odtud pramení odpověď českého stavebníka: „Nechci vlhký a drahý sklep“, a podsklepené rodinné domy se v ČR prakticky nestaví. Samozřejmě pokud to někdo chce, tak protože to menší stav. firmy neumí stavět a projektanti projektovat…tak takovému investorovi tam ještě všichni cenu pořádně „napálí“, aby si podobné blbosti napříště rozmyslel.

V Německu podobný nesmyslný vývoj jako v ČR nebyl. Zemní práce měly a mají ve své cenové hladině stále nějakou kontinuitu. Stejně tak docházelo k rozvoji stavební chemie, jak v oblasti černých, tak bílých van. Tím je pak možné podzemní prostory využívat ne jen jako skladovací a pomocné prostory, ale také k bydlení a je tu celá další řada využití od technických místností, přes garáže až po obývací pokoje. A naopak nárůst cen stavebních pozemků nutí investory o přemýšlení ve smyslu, jak využít svojí zastavěnou plochu co nejlépe.

Který přístup je tedy správně? Český nebo německý?

B. je správně.

Výhody a nevýhody podsklepené/ nepodsklepené stavby:

O peníze jde vždy až v první řadě. Jak to tedy je s tou cenou, je podsklepený dům dražší než nepodsklepený?

Jediné, co na stavbě platíme je obestavěný prostor a jediné co ve stavbě užíváme je její užitná plocha. Do obestavěného prostoru se samozřejmě musí počítat také zemní práce i u stavby nepodsklepené jsou poměrně značné a protože je potřeba tak jako tak zakládat v nezámrzné hloubce, což je 80-120 cm pod terénem, tak tento objem prací zde máme vždy. Nicméně u nepodsklepeného domu je tento obestavěný prostor naposledy vidět, když po pozemku lítají bagry a poté to značně vidíme na fakturách za tento obestavěný prostor.

Podsklepený dům může mít spodní patro s nižší světlou výškou a obestavěný prostor může být tak o pouhý 1 m na výšku větší než u domu nepodsklepeného a zároveň nám přibyde celé podlaží navíc.

No jo, ale když nepotřebuji celé patro navíc a popřemýšlím o tom, proč místo bungalovu nepostavit dům o třech patrech s tím, že jedno bude pod terénem? Pak potřebuji o dost menší půdorys pro stejnou podlahovou plochu. A nebudou náhodou pak ty zemní práce ještě levnější než u obrovského bungalovu? No ano může to tak být!

Dalším efektem jsou naprosto jiné tepelné ztráty domu, který má lepší poměr A/V (povrch vůči obestavěnému prostoru) a to je doživotní snížení nákladů na bydlení. To je umocněné také tím, že část domu je pod zemí, kde jak známo nemrzne a nejsou tam tak velké tepelné ztráty v zimě no a také v létě tam není vedro, takže i v létě tam může být příjemněji.

TIP: Rozdílem v ceně za obestavěný prostor jsme se zabývali v článku: Od prvního záměru ke konstrukčnímu systému Kalksandstein Zapf Daigfuss

Neměl bych se tím sklepem začít zabývat? Určitě, ve skutečnosti je sklep ten nejlevnější obestavěný prostor v domě!

Mimo již zmiňovanou tepelnou stabilitu v zimě i v létě – na rozdíl od bungalovu, kde ještě třeba ani není těžký strop a bydlení v něm se podobá trvalému životu v přehřátém podkroví – tu máme například akustiku:

Ve sklepě opravdu vnější provoz aut neuslyšíte. Také nejlepší soused je ten, kterého nemůžete slyšet. Stejně tak ale pokud potřebujete někam umístit tepelné čerpadlo, rekuperační jednotku, nebo jiné ventilační systémy, případně hospodaření s dešťovou vodou, či jiné inovativní technické systémy, je sklep tou správnou volbou.

Pasivní dům a způsob, jak dosáhnout vyšších tepelných zisků.

Pokud máme strach o svůj majetek, tak všechna ta kola, lyže, zahradní nářadí a jiné cennosti lze ve sklepě mít zabezpečené trochu lépe než třeba na balkoně, nebo přistavěné boudě, odkud často nějaké to kolo zmizí. A když přijde tornádo? Bungalov zmizí, sklep zůstane….

Menší zastavěná plocha:

To jsme již zmiňovali – stačí si koupit menší pozemek, lze zachovat větší zahradu apod…

A co jiné místnosti:

Dílna, hobby, fitness, sauna, vířivka, prádelna……žádné zahradní chatky, přístavky….

Výhod je celá řada, moderní systémy např. pro přívod denního světla, světlíky, ale i pokročilé izolace, stavební chemie (např. bitumenové stěrky, vodotěsné betony) dnes umožňují udělat naprosto kvalitní obytný prostor i pod zemí.

Jsou tu nějaké nevýhody?

Ano, mezi nevýhody můžeme zařadit:

  • Hrubá neznalost a nezkušenost projektantů v projektování těchto staveb v důsledku historických souvislostí, a z toho pramení samozřejmě i neinformovanost o cenách apod.
  • Zaostalost stavebních firem, které „takto rodináče nestaví“, proto hrozí samozřejmě nekvalitně provedené práce a případné poruchy, které se mohou odstraňovat velmi obtížně
  • Vysoká hladina spodní vody – v nevhodném terénu a velmi vysoké hladině spodní vody může být toto velmi obtížný úkol a to je ale asi jediná situace, kdy by se podsklepení nemuselo vyplatit

Závěr

Podsklepený dům se vyplatí skoro vždycky. U pozemků, kde svah pozemku dělá převýšení 50-80 cm a více je volba sklepa jasná. Výhod je mnohem více než nevýhod:

Levnější cena za užitnou plochu, lepší letní i zimní stabilita, lepší akustika, lepší vnitřní mikroklima, vyšší bezpečnost, nižší náklady na užívání domu, menší stavební pozemek, zachování větší plochy pozemku pro zahradu…

Nicméně rozhodnutí musí investor, stavebník udělat na úplném začátku, to je možná třeba ještě před zakoupením pozemku. Rozhodnutí bohužel již u postaveného domu nelze vzít zpět! Takže jej doporučujeme dobře zvážit.


Použité prameny a literatura

www.kalksandstein.cz
www.zapf-daigfuss.de
https://www.prokeller.de/vorteile-des-kellers/

https://cdn.website-start.de/proxy/apps/zook5o/uploads/gleichzwei/instances/BAEE886A-5189-4B80-BB0C-126AD8811398/wcinstances/epaper/356fa04c-4e14-438d-be50-14eaec68c0ad/pdf/181231_pro_keller_broschuere_einzelseiten_1.pdf

https://www.musterhaus.net/ratgeber/hausbau-mit-keller-ja-oder-nein

1.12.2021
Autor: Ing. Martin Konečný
Organizace Kalksandstein CZ s.r.o., vápenopískové cihly Zapf Daigfuss