Že se provazují rohy při zdění u zdiva je přeci jasné každému zedníkovi. Když to tak není, tak někteří říkají, že to je „proti přírodě“. V tomto článku se podíváme na to, jak to vlastně je.

Umístění většího kamene – vazáku se dělalo odjakživa, protože zajišťovalo zpevnění rohu a přenesení sil „za roh“. Takový obvykle opracovaný větší kámen zajistil, že nevypadne ze zdi, protože zdi samotné se konstruovaly obvykle z malých zdících prvků, ať již to byl malý lomový kámen, či běžné maloformátové cihly. Nejslabším článkem konstrukce zdiva nebyly zdící prvky, ale vždy spojovací materiál – malta. Ještě ve druhé polovině 20. století absentovala kvalitní stavební chemie, takže zdicí malta byla vždy tím, co limitovalo únosnost a pevnost celé konstrukce zdiva. Stejně tak se až od konce 20. století začínají používat větší a větší zdící prvky, kde najednou zdící malta se mění v tenkovrstvou, jsou stále menší spáry a větší zdící bloky.

Že se zdící prvky musí převazovat je vcelku jasné kvůli přenášení tlakových a smykových sil.

Jak je tomu ale v rohu? Je i u moderních materiálů s minimální spárou a velkými zdicími prvky žádoucí, aby se síly přenášely „za roh“?

Možná už tušíte odpověď. Záleží na konstrukci stropů, zatížení a rozložení vnitřních sil. Každá stěna musí být staticky bezpečná a samostatně ustát zatížení, které na ní působí, ne se spoléhat na tu stěnu „za rohem“ že pomůže.

Stejně jako u každého jiného materiálu, tak také u každého druhu zdiva je potřeba v projekční fázi se podívat na dotvarování. Je naprosto běžné, že se počítá s dotvarováním ocelových, dřevěných konstrukcí. Běžně se počítají průhyby ŽB stropních konstrukcí, běžně u každého mostu vidíme uložení např. na ložisko kvůli délkovému dotvarování celého mostu. U zdiva je toto nutné posoudit také.

Aby bylo zdivo bezpečné z hlediska tvorby trhlin, nesmí docházet k délkovému dotvarování většímu než 0,2 mm/m délky zdiva. Pokud je tato hodnota mezi 0,2-0,4 mm/m zdiva, pak je vznik trhlin sporný, pokud je tato hodnota nad 0,4 mm/m zdiva, pak velmi pravděpodobně dojde ke vzniku trhlin. Nutné je početní posouzení.

Typy dotvarování

U materiálů, které mají jako své dotvarování roztažnost zabraňuje provázání rohu „vyjetí“ toho rohu ven. Jinými slovy, pokud zdivo, které se v principu snaží roztáhnout v rozích neprovážeme, pak ty rohy opravdu ven „vyjedou“.

Typickým příkladem je zdivo z pálených cihel, to je to, na co jsme všichni zvyklí a historicky je to ještě podpořené zkušeností z kamenného zdiva, u kterého „rozjíždění“ je způsobeno jak jsme již psali výše měkkou zdící maltou, která je v celé konstrukci ve velkém množství.

Co když ale máme zdivo, které se smršťuje? To je opačný příklad. Pokud takové zdivo v rozích převážeme, pak se smrštění projeví nejen na dané zdi, ale také na té „za rohem“ a to tak, že popraská.  Mezi materiály, které se smršťují patří například VPC, ale také betony – železobeton, nebo lehké betony..

Z následující tabulky vidíme hodnoty smrštění jednotlivých materiálů vidíme, že největším problémem jsou potenciálně zdící prvky z lehčených betonů, kde hrozí smrštění větší, než je bezpečné pro to, aby nevznikaly ve zdivu trhliny:

Proto například výrobci pórobetonu doporučují do parapetů pod okno vkládat výztuž, aby takové smrštění bylo eliminováno. Výrobci pálených cihel doporučují zdivo provazovat v rozích, aby bylo eliminováno roztahování zdiva. No a zároveň výrobci vápenopískových cihel doporučují tzv. „Stumpfstosstechnik“ tj. techniku tupých spojů.

To totiž pomáhá eliminovat dotvarování zdiva, které je opačné než většina běžných zedníků, ale i stavebních inženýrů v České republice zná.

Vápenopískové zdivo je velmi pevné, jedná se o křehký materiál. Zároveň je to materiál velmi přesný, který se zdí výhradně na tenkovrstvou maltu cca 3 mm. Pokud takovéto zdivo spojujeme s dalšími materiály, např. s betonem, ŽB v základech, stropních konstrukcích apod. Pak spojujeme pevné tvrdé, křehké s pružným a tam mohou vznikat další problémy. Takové zdivo nemá moc míst, kde by mohlo dotvarovat, a protože konstrukce je vždy chytřejší než je statik nebo projektant, tak si praskne tam kde je potřeba, a obvykle to bude ve spárách mezi bloky buď ve vodorovných nebo svislých.

Technika svislých spar pomáhá eliminovat toto dotvarování tím, že mimo ložnou vodorovnou zakládací maltu vytváří na konci každé stěny měkký tupý spoj, který se může v rámci celé stavby smršťovat a zdivo za „rohem“ tak nepopraská. A to je účelem.

U VPC nikdy nehrozí „vyvalení“ zdiva ven, protože se neroztahuje, na rozdíl od zdiva cihelného.

Závěr

U VPC se rohy neprovazují. Důvodem jsou fyzikální vlastnosti zdiva, které má dotvarování smrštění, což je přesný opak než většinově známe zdivo z cihel pálených. Jinými slovy, když zdivo z pálených cihel neprovážu, tak může popraskat. Naopak, pokud zdivo z VPC provážu, tak může popraskat.

Samozřejmě je nutné vzít v potaz o jakou se jedná stavbu, za návrh zdiva je kompletně zodpovědný projektant, autorizovaná osoba, který určuje jak to na stavbě má být. Může provést analýzu, výpočty a stanovit jiný způsob zdění.

Abychom byli fér, VPC lze v některých případech provazovat, ale v takovém případě je dobré mít tento postup podložený výpočtem a je nutné „vědět co dělám“. Neprovazování VPC je z pohledu možného vzniku trhlin na straně bezpečnosti.

Zodpovědnost za špatné provedení těžko nese pouhý zedník, pokud si není vědom materiálových charakteristik jednotlivého druhu zdiva. Naopak zodpovědnost nese za případné poruchy ten, kdo si je materiálových vlastností vědom a buď je ignoruje („zdivo se vždycky provazovalo, tak tady to budete provazovat taky!“, což často slýcháme i od autorizovaných inženýrů na stavbě – stavbyvedoucích, nebo stavebních dozorů), nebo materiálové vlastnosti ani nezná.  Poměrně často se samozřejmě stává, že tohle nikdo neřeší, v takovém případě je možné, že se poruchy objeví.

Obrázkové přílohy:

Použité prameny a literatura

www.kalksandstein.cz
www.zapf-daigfuss.de
www.kalksandstein.de

8.6.2023
Autor: Ing. Martin Konečný
Organizace Kalksandstein CZ s.r.o., vápenopískové cihly Zapf Daigfuss

Článek Vápenopískové zdivo, tupý spoj – převazovat či nepřevazovat? se nejdříve objevil na bezstavebnin.cz.

V naší komunikaci se zákazníky se často dostáváme k otázce, jak si vedou vápenopískové cihly při srovnání s jiným materiálem. Nejčastější je dotaz na cenu – tedy jak si VPC cihly Kalksandstein vedou a o kolik je cena vyšší nebo nižší, než je tomu například u keramiky nebo plynosilikátu.

V tomto článku se podíváme na několik různých porovnání. Jednak se podíváme na srovnání cen za jednu cihlu (a řekneme si jaká má tato metrika úskalí), potom si zkusíme porovnat ceny za m2 obvodového pláště a úplně na závěr se budeme věnovat ceně za hotové dílo.

S každým dalším porovnáním poroste počet souvislostí. A pokud bychom chtěli, aby si z tohoto článku stavebníci odnesli jedinou věc, pak ať nesrovnávají ceny kus za kus, ale ať se dívají na širší obraz.

Pojďme na to.

Cena za jednu cihlu

Pro začátek budeme porovnávat cenu cihly, která má tloušťku 240 mm, délku a výšku 248 mm. Rozměrově nejbližší bloky jsme přepočetli do této velikosti a použili k tomu aktuálně platné ceníky ÚRS.

Účelem tohoto článku není dělat definitivní srovnání materiálů. Ceny se mohou v čase měnit a každý investor si musí srovnání udělat sám dle cen, které mu budou nabídnuty. Momentálně na trhu převládají vysoké ceny za energie, což například ovlivňuje cenu keramiky. Nahlížejte proto prosím na následující texty pouze jako na určité vodítko.

Uvedeme rámcové ceny vč. DPH a bez jakýchkoliv slev. U VPC, Kalksandstein uvádíme cenu včetně dopravy na místo určení kamkoliv po ČR. Ceník jednotlivých prvků lze dohledat v katalogu: Cena VPC.

Pro srovnání uvedeme i cenu za 1 kg materiálu.

Proč je tato metrika špatně?

I když bychom se mohli o tuto metriku opírat, nevidíme ji rádi. Důvody jsou dva.

• Předchozí tabulky neříkají nic o materiálu a jeho parametrech. Například, keramika i plynosilikát jsou na tom bezesporu lépe z pohledu tepelně izolačních vlastností a v mnoha ohledech se jedná o sofistikovanější stavební materiály.
• Řada investorů tak nějak předpokládá, že levný dům postaví součtem levných položek. Jinými slovy, pokud některé z alternativ bude o 50 Kč na čtvereční metr levnější, postavím o 10 tisíc levnější dům. Toto jednoduše není pravda! Dům není o hledání mezi nejlevnějšími cenovými nabídkami bez dalších souvislostí. A bude o tom řeč dále v článku.

Prozatím je závěr takový, že porovnávání naprosto rozdílných materiálu kus za kus je absolutní vytržení z kontextu celé stavby a pro stavebníka nemá hlubší význam. Cena za cihlu je až příliš velké zjednodušení.

Cena za m2 obvodového pláště

Možná o trochu více logiky bude mít, když mezi sebou porovnáme ceny za m2 obvodových plášťů (bez omítek). Zde narazíme na drobné komplikace, protože výrobci keramiky umisťují tepelnou izolaci dovnitř cihly.

Abychom tedy dosáhli smysluplného porovnání, musíme k ceně Kalksandstein logicky přičíst cenu za tepelný izolant a dále i cenu práce. Možná už je to více proměnných než je zdrávo, ale srovnání si může každý investor zkorigovat o současné ceny. Výhodou VPC je, že nosná zeď může být provedena z tloušťky 175 mm a izolant může být lepen celoplošně bez kotev.

Jakmile si orientačním výpočtem srovnáme cenu za jednotlivé pláště, dostáváme se do situace, která vypadá na první pohled o dost vyrovnaněji.

Je to ale pouze první pohled. Problém je, že jednoplášťové systémy (kde cihla plní nosnou i tepelně izolační funkci) nemohou konkurovat těm dvouplášťovým snad v žádném myslitelném ohledu kromě pracnosti.

Dostáváme se tak k poslední části našeho článku a to je cena za hotové dílo.

Cena za hotové dílo

V předchozím textu totiž chybí stále ještě mnoho souvislostí.

• Vápenopískové cihly Kalksandstein nabízí další klíčový benefit v zisku podlahové plochy oproti jiným cihlám. Příčky lze vyhotovit již jako 115 mm s porovnatelnou akustikou alternativ a obvodové zdi při srovnatelných tepelně technických parametrech a nižších tloušťkách. Běžný zisk na rodinném domě se pohybuje od 6 do 18 m2. Pokud cena za 1m3 nového rodinného domu je 7000 Kč, pak se jedná o úsporu přibližně 21 000 Kč na m2. Jen na tomto argumentu se mnohdy vápenopískové cihly samy zaplatí.
• Dále jsou tu omítky, které lze u VPC provést jako tenkovrstvé. Jedná se o pevný, homogenní, přilnavý a nasákavý povrch. Znamenají další 1% úsporu podlahové plochy a jsou tu i výrazné úspory za materiál. Omítky mohou tvořit i 2% z ceny domu.
• Stavíme dům s menším obestavěným prostorem = doživotně menší náklady na vytápění a menší ochlazovaná plocha.
• Vnitřní akumulace z masivního materiálu Kalksandstein 175 mm. Jednovrstvé zdivo je kompromisem mezi statickou a tepelně izolační funkcí. Z principu nemá vysokou akumulaci. U keramické cihly je jediným akumulačním prvkem nosný obvodový rámeček keramické cihly.
• Problematické stavební detaily jednoplášťových systémů s ohledem na tepelné mosty (překlady, věnce, ostění otvorů, základová deska…). Proklamovaný součinitel prostupu tepla je ideální hodnotou na plné zdi, která v praxi nikdy nenastane. Jakékoliv sekání (nebo poničení přepravou) v jednoplášťové konstrukci znamená trvalý pokles tepelně izolačních parametrů. Doživotně.
• Výrazně horší vzduchotěsnost jednoplášťových systémů, která má velký vliv na tepelné ztráty v průběhu celé životnosti stavby.
• Horší akustika.
• U rozsáhlejších staveb lze zdít strojně, rychlostí 4m2 / h. To obnáší obrovskou úsporu za práci.

Není náhodou, že se VPC používá u pasivních domů. Myslíme tím opravdové pasivní domy dle PHPP a ne domy, které se za tento pojem jen skrývají.

Tradice, každý volí podle svého nejlepšího uvážení

Účelem tohoto článku není hanit jiné materiály a velebit přitom vápenopísek. Věříme, že každý investor má právo se rozhodnout sám. A pokud má člověk zálibu v jiném materiálu – ať už z pohledu tradice nebo jiných čistě subjektivních preferencí, věříme že toto kritérium může nakonec převážit a je to naprosto v pořádku.

Hlavním poselstvím tohoto článku je, že úvodní otázka (cena za 1 cihlu) je položena špatně. Dům je zkrátka víc než jen součtem levných položek. A tento princip koneckonců platí i když investor porovnává mezi jinými variantami mimo VPC. A vlastně i vůbec mimo oblast cihel.

Závěr – synergie a investice

Existují materiály, kde lze hledat navázané úspory. Například existují žaluziové kastlíky kombinované s bedněním pro překlady s vysokou cenovkou, která mnoho zákazníků odradí. Když se však dostaneme ke kalkulaci práce, vychází z hlediska ceny za práci výrazně lépe než kombinace několika kroků.

Podobným materiálem jsou i vápenopískové cihly jejichž navázanou úsporou je více podlahové plochy oproti jiným cihlám. Dále vysoká přesnost a homogenita povrchu (tenčí, levnější omítky). Možnost na nižší objekty lepit zateplovací systém celoplošně a uspořit za kotvy. Nebo obklady lepit rovnou na povrch cihly. Subtilnější cihla také znamená menší dům a menší tepelné ztráty.

Tyto navázané úspory zpravidla nikdo do výsledné kalkulace nepromítá, přitom mají nezanedbatelnou váhu. Tyto úspory je však snadné při porovnávání cen kus za kus přehlédnout. Někdy zkrátka pro stromy nevidíme les.

Použité prameny a literatura

www.kalksandstein.cz
www.zapf-daigfuss.de

Ceník VPC (Kalksandstein)

18.8.2022
Autor: Ing. arch. Lukáš Dudek
Organizace Kalksandstein CZ s.r.o., vápenopískové cihly Zapf Daigfuss

Článek VPC cihly, cena oproti jiným materiálům se nejdříve objevil na bezstavebnin.cz.