Co stavebník, to originál a trochu jiná filozofie. Co vás vedlo k tomu vůbec začít uvažovat o výstavbě pasivního domu? Jaké byly hlavní motivy?

Chtěl jsem postavit dům dle aktuálních moderních trendů, samozřejmě energetická náročnost byla také motivací. Nechtěli jsme poté ve stáří řešit stále zvyšující se ceny energií.

Jak dlouho bydlíte ve svém pasivním domě?

7 let

Můžete krátce představit koncepci Vašeho domu? Čím je specifický?

Stavbě domu předcházel výběr pozemku, který jsme měli dlouho před stavbou domu již zakoupený. Pozemek umožňoval správnou orientaci pasivního domu s ohledem na světové strany a případné stínění. Hlavně jsme se ale inspirovali v zahraničí: V Rakousku, Německu, Švýcarsku, kde je podobná výstavba dávno běžná. Z hlediska architektury nás oslovil tzv. „Bauhausstyl“, který je dnes moderní a velmi podobný funkcionalismu. Takže velké přesahy střech, terasy, prosklené plochy, ale zároveň propojení domu s okolním pozemkem, zahradou a přírodou. Důležité pro nás bylo zachovat výhledy do krajiny, v jednom směru máme výhled na horu Říp, tento výhled musel být zachovalý bezpodmínečně.

Po delším čase užívání domu se ukazuje, že volba lepší komponent a materiálů se těžce vyplatila. Není potřeba nic měnit, řešit.

Jaké materiály a řešení jste zvolili pro výstavbu domu?

Vždy jsme uvažovali pouze o masivní stavbě. Dřevostavba nám není vlastní. I u materiálů jsme se již před zadáním studie architektovi zabývali vlastním průzkumem a opět jsme se inspirovali v zahraničí, jaké jsou trendy, z čeho a jak se staví. Určitě jsme chtěli kvalitnější materiály s ohledem na jejich užitek. Ono často výběr materiálu znamená navýšení ceny o třeba +10-20%, ale užitek se zvýší klidně o 100 nebo 200%.

Zdivo jsme vybrali Kalksandstein. Zejména kvůli vlastnostem. Pro některé příčky jsme mohli navýšit akustickou pohodu, šíře sortimentu nám pomáhala řešit veškeré požadavky domu, garáže. Použili jsme různé tloušťky stěn, zakládací izolační bloky…

Okna Internorm – rakouská, jasná jednička mezi výrobci oken pro pasivní domy. Nechceme po 20-30 letech měnit takto důležité komponenty domu, proto nemá smysl volit levnější, méně kvalitní okna a za 20 let je měnit. Okna Internorm již nikdy měnit nebudeme!

Rekuperace je Stiebel Eltron.

Jaký byl první rok v pasivním domu? Existuje něco, co vás překvapilo? Něco na co jste do té doby nebyli zvyklí?

Překvapila nás naprostá tepelná stabilita celého domu. Je jedno jestli jste na chodbě, v ložnici nebo obýváku, stále máte stejnou teplotu. Nemusíte řešit, že na chodbě je zima, nebo naopak v nějaké místnosti příliš teplo. Stabilita masivního pasivního domu je neskutečná. V zimě nás překvapilo, jakou při dané konstrukci domu má sílu slunce, jak je schopné i ve studených dnech dům bez problémů vytopit, pokud svítí.

A další věc, bez které bychom již si nedovedli představit bydlení vůbec: Extrémní vliv rekuperace na kvalitní čerstvý vzduch v interiéru.

S tím souvisí i vysychání stavby po dokončení, neměli jsme sebemenší problém např. s plísněmi apod. Všechno zařídila rekuperace.

Jak se změnil s nastěhováním do pasivního domu váš životní styl? Nese s sebou takové bydlení i svá specifika?

Žena byla zvyklá odjakživa větrat. Hned ráno, při vaření, večer před spaním. Na čerstvý vzduch si potrpíme, bydleli jsme v panelovém domě. Chvíli trvalo, než jsme pochopili, že tohle se dělat vůbec nemusí. Samozřejmě že může, ale nemusí, není to totiž vůbec potřeba. Změna je extrémní. V létě, na jaře máme okna často otevřená kvůli propojení s přírodou, přeci jen je také cítit vůně, slyšet ptáky, není to jen o čerstvém vzduchu nebo tepelných ztrátách.

Chvíli nám také trvalo, než jsme se naučili správně ovládat vytápění a VZT a dobře všechno sladit s režimem celé naší čtyřčlenné rodiny.

Bydleli jsme v panelovém bytě o rozloze 60 m2. Nyní bydlíme ve vlastním domě s rozlohou 208 m2, tedy více než 3x větší podlahová plocha. Přitom platíme 1/6-1/8 původních plateb za energie

Jak hodnotíte investici do pasivního domu po letech? Šli byste do takového počinu znovu?

Ano, bylo to jedno z nejlepších životních investičních rozhodnutí, takže určitě ano, šli bychom do toho znovu.

Existuje něco, co byste dnes s odstupem řešili jinak, možná lépe?

Pro stavbu i projekt jsme dělali dobrou přípravu i jsme hodně řešili věci v projektu. Takže následně bychom neměnili nic. Snad jen možnost variability dětských pokojů, ale to jsou věci, které se mohou měnit v průběhu životnosti domu kvůli různému užívání, které se navíc nedají odhadovat, nebo vědět předem.

Pokud bychom stavěli dnes, museli bychom díky jiným cenám materiálů a stavebních prací zvolit menší dům z finančních důvodů. V původní velikosti bychom už dům postavit nemohli. Nárůst nákladů v aktuální době je extrémní.

Plánujete v blízké době další dodatečné investice?

Řešíme FVE. Stále pracujeme na zahradě. Jinak není co dalšího investovat, zlepšovat, není co řešit.

Jak je na tom Váš pasivní dům v číslech, podělíte se se čtenáři o náklady na jeho provoz?

Bydleli jsme v panelovém bytě o rozloze 60 m2. Nyní bydlíme ve vlastním domě s rozlohou 208 m2, tedy více než 3x větší podlahová plocha. Děti jsou větší, takže i spotřeba energií je větší než byla dříve. Přesto díky pasivnímu domu je platba za energie po celou dobu méně než poloviční oproti panelovému domu. Pokud se to vztáhne tedy na podlahovou plochu, pak to je ca 1/6-1/8 původních plateb za energie, zároveň při naprosto nesrovnatelném komfortu. Očekávali bychom, že za komfort v pasivním domě si člověk musí připlatit, opak je pravdou, zde za komfort platíme zlomek původních nákladů v panelovém domě.

Zároveň s instalací FVE se tyto náklady ještě sníží! V panelovém domě bychom si svojí FVE zřídit nemohli!

Čísla jsou jen jedna strana mince. Jaké nefinanční hodnoty vás napadají, když se mluví o pasivním domu?

Nekompromisní komfort bydlení, čerstvý vzduch – takže spánek, únava….tepelný komfort…

Po delším čase užívání domu se ukazuje, že volba lepší komponent a materiálů se těžce vyplatila. Není potřeba nic měnit, řešit. Když splácíte hypotéku, nechcete zároveň již po 20 letech měnit okna, techniku, zastaralé instalační předměty, zničenou kuchyňskou linku a mnoho dalšího. Uspokojuje nás to, že to co jsme vybrali má delší životnost a není prostě potřeba s tím nic dalšího dělat a ještě nějaký čas to bude sloužit. Ten čas běží stále rychleji, jak je člověk starší…

Jaké rady byste dali lidem, kteří jsou teprve na začátku cesty a pasivní dům teprve zvažují?

Hlavně používat selský rozum. Otevřít si okno, když si ho chci otevřít, nedržet se nesmyslných pouček. Vždy zvážit jaký přínos mi daná věc v domě skutečně přinese. Jaký má smysl špatně navrhnout oslunění, osvětlení domu, když se rozsvítí slunce a mě by sjely žaluzie (velmi drahý nesmyslný komponent), aby se mi dům nepřehříval. Zároveň když je tedy venku hezky, tak ven nevidím a ještě jsem si za to všechno zaplatil. Když se náhodou taková technika porouchá, je to akorát ke vzteku.

Nepoužívat přetechnizované nesmysly, ale funkční jednoduchá řešení.

Co nejkvalitnější projekt, studie, materiály.

Například co se ušetří na projektu, nelze již doplatit. Nelze například zvolit „horší“ projekt a když to pak „není ono“ si připlatit. V takovém případě je nutné projekt vyhodit a začít úplně znovu….a pak jsou náklady úplně jinde.

Pár slov na závěr?

Nová koncepce našeho domu, který není klasický „vesnický dům se sedlovou střechou“ změnila i myšlení některých spoluobčanů, sousedů v naší obci. Pochopili, že náš dům nemá komín, nikdy nekouří sousedům a vlastně vytváří naší obec příznivější k bydlení i pro ostatní. Také to spoluobčané vidí na třídění odpadů, vývozu popelnic atd. Je možné, že někteří další se připojí s rozvojem svých domů. Prostě je to v obci dobrý příklad, a i když někteří na začátku koukali na stavbu přes prsty, tak nás tohle potěšilo.

Děkujeme za rozhovor.

Článek Pasivní domy: rozhovory s investory, #2 díl se nejdříve objevil na bezstavebnin.cz.

V dnešním článku se podíváme na vápenopískové zdivo a problematiku pasivních domů. Proč se zděné pasivní domy staví převážně z vápenopísku? Nebo proč vápenopískové domy mají téměř vždy lepší energetický standard než je tomu u domů jiné konstrukce?

Není to náhoda, vápenopískové cihly mají celou řadu parametrů, které těmto standardům napomáhají a postupně si je představíme.

Co je pasivní dům?

Hlavní myšlenkou pasivního domu nejsou nějaká čísla, parametry. Hlavní myšlenkou pasivního domu, definovaného PHI Darmstadt Prof. W. Faistem v roce 1991 je, že pasivní dům je takový, který nepotřebuje ke svému vytápění žádný aktivní otopný systém. K jeho vytápění postačí solární zisky, vnitřní zisky. Poslední složkou ohřívání vnitřního prostoru je dohřev vzduchu, který je potřeba dovnitř přivádět pro život obyvatel. Z této myšlenky vznikly všechny známé parametry pro pasivní dům.

Aby fungovala rekuperace a dohřev vnitřního vzduchu, je nezbytné, aby tepelná obálka pasivního domu byla prakticky vzduchotěsná. Není možné, abych vyměňoval vzduch mezi vnějším a vnitřním prostředím, skrz které si prakticky fouká jak chce. Proto je definována vzduchotěsnost pro pasivní dům n50=0,6 h-1. Což v praxi znamená, že dům má pouze takové netěsnosti, že při slušném tlaku větru venku se uvnitř budovy vymění max. 60% veškerého vzduchu za hodinu.

Pro klima střední Evropy, tj. pro teploty a sluneční svit v této oblasti již pak vyplynulo, jak musí vypadat vnější obálka domu, kterému můžeme říkat pasivní, aby byla naplněna původní myšlenka. Z toho se ukázalo, jak mají vypadat okna, s jakými parametry trojskel, aby bylo dosaženo solárních zisků, a jak má vypadat tepelný parametr obvodové stěny a celková tepelná ztráta pasivního domu pak vychází na 15 kWh/m2a.

Pro návrh a dimenzování pasivního domu vyvinul PHI Darmstadt velmi účinný softwarový nástroj PHPP. Pokud nejsou dodrženy tyto parametry, nejedná se pak o pasivní dům tak jak ho definoval jeho vynálezce.

Např. v ČR si ulevujeme tím, že definujeme jiné klimatické podmínky, nebo jinak definujeme podlahovou plochu ve vzorci pro potřebu energií a často pak takový dům sice vykazuje nějaká čísla a parametry, říká se tomu pasivní dům, ale s myšlenkou prof. Faista to nemá již nic společného. Je to pak znát i na spotřebě energií, která je pro takový „český pasivní dům“ úplně jinde.

Zděný nebo dřevěný pasivní dům?

Nejdůležitějším parametrem dimenzování v pasivním domě jsou a zůstanou vždy ty nejslabší konstrukce z hlediska tepelné techniky, což zatím stále jsou okna. Druhou nejdůležitější a nutnou podmínkou je tepelná a vzduchotěsná obálka domu.

Dřevěný pasivní dům

Pasivní domy jsou často spojovány s dřevostavbou. A skutečně dřevostavby tvoří ze skupiny pasivních domů ca 30%. Tradiční zemí, kde se staví dřevostavby v pasivním standardu je Rakousko. V ČR, ale i v Německu máme raději zděný pasivní dům.

Dřevostavba má výhodu, že na vnější obálce domu může používat celou tloušťku stěny jako tepelnou izolaci. Zde ale výhody nutné k dosažení pasivního domu prakticky končí.

Dosáhnout kvalitní vzduchotěsnosti u dřevostavby není legrace. Je nutná celá řada technických opatření (vzduchotěsné folie, desky, omítky), bez kterých lze dobré vzduchotěsnosti dosáhnout jen obtížně – jinými slovy skrz dům fouká tam a zpět. Tento efekt může být ještě násoben dotvarováním dřevěných konstrukcí vlivem stáří, změn vlhkosti apod. Samozřejmě kondenzace vlhkosti díky dosažení rosného bodu v konstrukci je pro dřevostavbu smrtelné, takže dřevostavba obsahuje obrovskou řadu komplikovaných detailů, které nejsou pro každého a pro stavbu svépomocí už vůbec ne.

Nízká akumulace dřevostavby navyšuje potřebu energie na energie a to až o 4% oproti masivnímu zděnému vápenopískovému domu. 4% peněz za energie doživotně? To není málo…Nehledě na to, že nízká akumulace zhoršuje komfort užívání stavby nejen v zimě, ale i v létě. Přehřívání v době, kdy i v ČR máme extrémně vysoké teploty není to, co bychom od moderního bydlení chtěli a klimatizace akumulaci opravdu nenahradí.

Dřevostavba je s ohledem na plánovanou životnost dražší než zděný pasivní dům.

Zděný pasivní dům

Abychom dosáhli zděného pasivního domu, potřebujeme obvodový plášť, které bude mít pokud možno co nejlepší tepelně-technické parametry. To samo ale o sobě nestačí. Potřebuji také mít co nejlepší poměr A/V, což je ochlazovaná vnější obálka v poměru k vnitřnímu objemu budovy. Pokud mám špatný tvar budovy – např. bungalov, pasivního domu dosáhnout nelze i kdyby byl na zdi 1 m izolačního materiálu!

Proto mimo kvalitního tvaru, orientace budovy a oken potřebuji pro obvodovou stěnu materiál, který mi toto splňuje. A to je důvod, proč právě ten, kdo se pasivními domy profesionálně zabývá dospěje k závěru, že zděný pasivní dům je nejlepší postavit z vápenopískových cihel.

Vápenopískové cihly nejsou tepelným izolantem, řeknete si.

Správně. Ve vápenopískovém průmyslu se již před 60 lety rozhodli, že nepůjdou proti přírodním fyzikálním zákonům a jednotlivé funkce obvodového pláště rozdělí. Základní funkce zdiva jako je statika, akustika, akumulace, požární odolnost plní vápenopísková cihla a to skvěle.

Ve všech těchto parametrech – statika, akustika, akumulace, požární odolnost je mezi zdícími materiály vápenopísek naprosto nejlepší. Z hlediska statiky, akustiky a akumulace je srovnatelný pouze beton. Z hlediska akumulace máme vápenopískové zdivo lepší oproti červené cihle zhruba na čtyřnásobných hodnotách, porobeton či dřevostavby nelze prakticky srovnávat.

Tepelnou funkci zdiva vápenopískového domu plní pak tepelná izolace. Vždyť jaký jiný materiál má lépe tepelně izolovat, než tepelná izolace k tomu určená?

Důvodem rozdělení těchto jednotlivých funkcí obvodové stěny jsou fyzikální zákony. Nelze totiž mít extrémně pevný materiál na statiku, který zároveň dobře tepelně izoluje. Výrobci, kteří jdou tímto směrem (porobeton, dutinové cihly všeho druhu) vždy musí volit mezi statikou, akumulací, akustikou a tepelnou izolací. Buď máte jedno nebo druhé, obojí zároveň příroda nedovoluje.

Výsledkem obvodové konstrukce vápenopískového zděného pasivního domu je velmi štíhlá, pevná nosná akumulující zeď z vápenopísku, obalená masivní tepelnou izolací. Celková tl. této konstrukce je velmi nízká, podstatně nižší než u porobetonu, nebo dutinových cihel. A to je velmi důležité, pokud chci dosáhnout parametrů pasivního domu 15 kWh/m2 rok a také pokud chci dosáhnout velmi dobrého poměru A/V. U skutečného pasivního domu dle PHPP prostě není jedno, jak jsou jednotlivé konstrukce vlastně tlusté a kolik zabírají obestavěného prostoru!

Snížení obestavěného prostoru není dobré jen pro potřebu tepla na vytápění, ale hlavně pro snížení nákladů na výstavbu! Takže efekt je tam jak při výstavbě, tak doživotní při spotřebě energií! Tomuto tématu se blíže věnujeme v článku: Od prvního záměru ke konstrukčnímu systému Zapf Daifuss Kalksandstein

Výhody vápenopískového zdiva pro pasivní dům

Vápenopískové zdivo má další výhody pro pasivní dům. Mimo již zmiňované akumulace, která pomáhá snížit spotřebu energie v zimním období je to také naprostá rovinnost, nasákavost povrchu zdiva, které pak umožňuje celoplošné lepení tepelné izolace, která je tak kompaktní bez tepelných mostů.

Absence tepelných mostů je jedním z dalších důležitých parametrů pro dosažení pasivního standardu. Pokud se podíváme např. na dutinovou cihlu, tak tam dosažení kvalitních parametrů ve svislém směru díky dutinám je prakticky vyloučené (brutální tepelné mosty v hlavě a patě zdi, parapetech, ostěních….) Zároveň u jednovrstvého zdiva typu porobetonu či dutinové cihly, nebo dutinové cihly vyplněné izolantem dochází v zimním období vždy k tomu, že rosný bod je uvnitř konstrukce, tj. konstrukce je uvnitř vlhká a vlhká konstrukce jaksi tepelně neizoluje – to stejné se může dít i u dřevostavby.  Tento efekt je tím větší, čím je větší zima venku, jinými slovy – všechny jednovrstvé konstrukce izolují tím méně, čím je větší zima venku. S touto realitou reklamní letáky, či tepelně-technické výpočty nepočítají…

Toto se u sendvičové konstrukce dít nemůže, pokud není prodyšná masivní tepelná izolace, je rosný bod až na vnějším povrchu tepelné izolace, tj. úplně mimo budovu! Tj. rosný bod se nedostává do konstrukce a zároveň je vápenopískové zdivo chráněno proti tepelným výkyvům, protože nosná konstrukce je naprosto vždy v teplotě nad +18 °C. To vše znamená úplně jinou životnost stavby než obvodová nosná konstrukce, která je každým rokem v zimě vystavována rozdílu teplot ca 30°C. Zato vápenopísková konstrukce zděného pasivního domu je vystavována rozdílu teplot v zimě pouze 2°C.

Vzduchotěsnost zděného pasivního vápenopískového domu se díky výše uvedeným vlastnostem dosahuje velmi lehko bez dalších vícenákladů a je také dosahováno vždy lepší vzduchotěsnosti než u dutinových cihel, dřevostaveb nebo porobetonů.

Tématem vzduchotěsnosti se zabýváme také v článku: Co lze vyčíst ze statistik, aneb jaké se staví v ČR pasivní domy?

Průměrné hodnoty vzduchotěsnosti n50 jsou pod 0,3 h-1, tj. dvojnásobně překračují požadavky pasivního domu. S nevyhovujícím domem na vzduchotěsnost jsme se u pasivního zděného domu ještě nikdy v ČR nesetkali, oproti tomu u dřevostavby, nebo dutinových cihel je to běžné, že se hodnoty n50=0,6 h-1 dosahuje velmi těžce. Naopak u vápenopískového pasivního zděného domu je pravidelně dosahováno různých rekordních hodnot, jako např. zde n50=0,05 h-1: Rekordní Blower-door.

Takovéto vynikající parametry při provádění pasivního domu srazí potřebu energie na vytápění dle PHPP o dalších 10-15%, takže již tak vynikající pasivní dům ještě vylepšíme.

Stavíte pasivní dům?…. a jak to víte?

http://diagnostika-palecek.cz/cz/

Z jakého materiálu se staví pasivní domy ve světě?

O tom, z čeho se staví pasivní domy se můžeme koneckonců přesvědčit z nezávislého zdroje, databáze pasivních domů:

Celý svět: www.passivhausprojekte.de ČR ( i když zde nelze vše považovat za pasivní domy): https://www.pasivnidomy.cz/katalog-pasivnich-domu/

Např. Německo. Budeme brát konzervativně nové RD, kde je podíl dřevostaveb nejvyšší. Pokud bychom brali průřez celým trhem, pak je staveb z VPC více než ze dřeva.

• Masivní zděné stavby: 51%
• Dřevostavba: 34%
• Smíšené stavby: 13% (např. 1. NP masivní zděná stavba, podkroví dřevostavba, nebo různé přístavby, nástavby, kde jsou různé kombinace materiálů, z velké části KS a dřevo)
• Schalungssteine: 2% (okrajová záležitost)

Z masivních staveb je: 

• 56% vápenopísek se zateplením
• 22% betonové tvárnice zateplené
• 6% pálené cihly zateplené
• 3% porobeton se zateplením
• 3% pálené cihly jednovrstvé
• 10% ostatní systémy

Závěr

Jak je vidět, vápenopískové cihly jsou nejen z našeho pohledu nejlepším možným materiálem pro zděné pasivní domy. Je to dáno poměrně specifickou sadou vlastností, které jsme v článku zmínili a tyto vlastnosti se jinými materiály velmi obtížně nahrazují.

V galerii na našem webu si můžete prohlédnout celou řadu realizací zděných pasivních domů v ČR. https://www.kalksandstein.cz/galerie/foto-ceska-republika/foto-cr-pasivni-domy-15-kwh-m

Není to však jen o materiálu. Z našeho pohledu je důležité v oblasti pasivních domů i další vzdělání a poradenství. Pokud si to investor přeje, součástí cenové nabídky je i diskuse nad konkrétním projektem.

Použité prameny a literatura

www.kalksandstein.cz
www.zapf-daigfuss.de
www.kalksandstein.de

8.6.2023
Autor: Ing. Martin Konečný
Organizace Kalksandstein CZ s.r.o., vápenopískové cihly Zapf Daigfuss

Další obrázky:

Článek Zděný pasivní dům z vápenopískových cihel Zapf Daigfuss se nejdříve objevil na bezstavebnin.cz.

Problémy je třeba řešit před tím, než vzniknou. Říká se tomu prevence. Jak může fungovat prevence v rámci výstavby rodinného domu? Jednoduše. Postavíte si takový dům, který vám v budoucnu bude šetřit náklady na život. V dnešní době se to ukazuje jako něco, co může mnoha rodinám v následujících letech uspořit nemalé prostředky a významně zjednodušit život. Možná, situace za 5 let pomine, ale nikdy nevíte, zda se za dalších 10 let neobjeví něco ještě horšího.

V roce 2008 jsme zakoupili pozemek poblíž Plzně. V té době už jsme věděli přesně co chceme. Pasivní dům z vápenopískových cihel. Ale proč?

Fáze studia a výstavby

Předcházel tomu asi jeden rok studia, co vše existuje, jak to vypadá, jak je to drahé atd. Měli jsme už nějaké zkušenosti s bydlením v bytech a rodinných domech, věděli jsme co nám vadí, co nám chybí, co určitě nechceme a co nutně potřebujeme. Každý má nějaké svoje zkušenosti a preference, neexistuje nic jako “jedině  takhle to je správně”. Co je ale úplně zásadní, je tým. Tým lidí, kteří svojí práci rozumí, snaží se vám pomoci, vyhovět a ideálně za optimální odměnu. Tohle se nám povedlo na 200%.

V okamžiku, kdy jsem byl pevně rozhodnut, že chci zděnou konstrukci, dostal jsem se k vápenopískovým cihlám. Dostali jsme možnost se jet podívat do Německa. Jednak do továrny na cihly a jednak na již hotové pasivní domy a domy ve výstavbě. Ta technologie  nás oslovila na první dobrou. Přírodní materiál, tepelná akumulace, zvukotěsnost a skvělá cena. Bylo velké štěstí a obrovská shoda okolností, že všichni, kteří se našeho projektu zúčastnili, měli zkušenosti s tímto zdivem. Od lidí, kteří nás k tomu přivedli, přes architektu až po zedníky, kteří stavěli již z těchto cihel domy v Německu

Akce se rozjela. Projekt, který nás okamžitě zaujal, začlenění stavby do svažitého terénu, dispozice, prostě všechno. Prakticky nic jsme neměnili. Bylo to, jako bychom si to nakreslili podle svých představ. Jen ten rozpočet byl tenkrát výrazně nad náš limit, ale byli jsme tak nadšeni, že jsme to nakonec nějak dokázali ufinancovat (nebyla jiná možnost než hypotéka na 30 let). Když to vidím zpětně, začali jsme stavět zrovna v době jedné z největších světových krizí a zvládli jsme to. A neměli jsme žádnou předchozí nemovitost k prodeji a prakticky jen pár set tisíc naspořeno. To jen na okraj, kdyby měl někdo námitky, kde vzít peníze nebo to se to staví, když je všechno levné a podobně. Hypotéka tenkrát byla 5,09% p.a..

Neměli jsme žádné byrokratické potíže, stavební řízení probíhalo rychle. Mezitím jsme v návaznosti na dodavatele vápenopískových cihel firmy Kalksandstein, získali tipy na další dodavatelské firmy a vždy to byli skvělí lidé, se kterými byla úžasná domluva. S některými z nich se dokonce dodnes setkáváme jako přátelé. A pokud i po letech potřebujeme něco dodělat, rozšířit, poradit, není problém.

Stavba začala. Stavitel a já jsme se několikrát týdně sešli ráno na stavbě, řekli si co bude probíhat a večer zhodnotili. Dělal jsem si takový “stavební dozor” sám, byť se živím oborem na hony vzdáleným stavařině. Ale protože musím mít všechno pod kontrolou a musím všechno pochopit, tak mi stejně nic jiného nezbývalo, než si nastudovat zásadní detaily stavby pasivního domu a následně si jejich průběh kontrolovat. Každý úsek jsme si zhodnotili i finančně a upravili reálné náklady dle skutečnosti. Výsledná cena domu pak byla ve finále o 10% nižší (ano opravdu nižší) než byl rozpočet. Což bylo dost unikátní, ale mělo by to tak být normálně, že?! Vše proběhlo hladce a za 12 měsíců byl dům k nastěhování. Prakticky hotovo včetně úpravy pozemku a jeho okolí.

Bydlení v pasivním domě

Pro další pochopení života v pasivním domě je důležité znát technické vybavení domu. Celková plocha pasivní části domu  je cca 160m2. S verandou, garáží a sklepem se spíží je celková plocha cca 250m2. Přivedena do domu byla jen elektřina. Plyn neměl žádný význam. Rekuperační jednotka s ohřevem i chlazením vzduchu s max. příkonem 2,2kW. Infrapanely, které se spínají zcela vyjímečně v době, kdy teplota je dlouhodobě okolo pod 5st. a nesvítí delší dobu slunce. Jejich celkový výkon je 1,5 kW. Jiné vytápění v domě není. Přibližně 2 sezony nám trvalo vyladit život v domě. Ve smyslu nastavení optimální teploty a rekuperace hlavně v létě a v zimě.

Dle výpočtů byla spotřeba elektřiny spočtena na cca 8MWh/rok při teplotě 20 st. Máme nastavenou teplotu na 23 st a spotřeba ve 4 (dnes už prakticky dospělých lidech) je mírně nad 8MWh/rok, v době distanční výuky vystoupala k 10 MWh/rok. Je třeba upozornit na to, že stále dokola jede pračka a sušička, že máme 2 myčky nádobí, protože si připravujeme jídla ze základních surovin, nekupujeme polotovary. Trouba a indukční deska významně zvyšují spotřebu elektrické energie. Pokud bychom snídali chleba s medem, naobědvali se ve škole a zaměstnání a večer si dali rohlík se salámem, spotřeba by byla odhadem asi o 1,5 MWh nižší.

Spotřeba na teplo a ohřev vody mi vychází asi na 25% spotřeby elektrické energie.

Pasivní dům není jen o úspoře energie, ale hlavně o životě v něm. 24/7 máte čerstvý vzduch. Tohle si uvědomíte až ve chvíli, kdy jdete k sousedovi na návštěvu, sedíte u něho v obýváku, kde hoří krb, je tam přehřáto a za půl hodiny nedýchatelný vzduch a musí se vyvětrat. Když odjedete v létě nebo v zimě na dovolenou a vrátíte se za týden, dva, máte v domě pořád stejně. Čerstvý vzduch a stejná teplota. Když se vrátím ke zděné konstrukci z vápenopískových cihel, tak ta akumulace tepla je tak úchvatná, že i když v zimě otevřete okna na noc a ráno je zavřete, za chvíli je teplota zase téměř zpátky. O tomhle si např. u dřevostavby můžete nechat jenom zdát. A ano máme v každé místnosti okna, která lze otevřít. Je to často i dnes takové divné dogma, se kterým se setkávám, že nemůžete v PD otvírat okna.

Pasivní dům jako investice do soběstačnosti

V letošním roce jsem náš dům ještě doladil pomocí FVE.  Fotovoltaika je téma dne, měsíce i roku. Každý má svoje výpočty, které jsou ty správné. Já mám problém s tím, že s FVE netopím ani neohřívám vodu. Nepořídil jsem si ani baterie. Počítám s tím, že za 5 let bude technologie baterií o 100% vepředu, pak o nich začnu uvažovat. Při současném tarifu je návratnost FVE cca 3 roky s virtuální baterií. Je to můj výpočet, moje teorie, Jak to bude v reálu ukáže čas, politici a jejich hrátky s ČEZem. Každopádně při dotaci cca 45% mi FVE smysl do budoucna dává v každém případě.

V současné chvíli jsem připraven a jsem poměrně rezistentní ke zvyšování cen elektřiny a plynu v rámci našeho rodinného domu (nepočítám samozřejmě promítnutí zvýšených cen fosilních paliv do cen výrobků a služeb). Postupně se snažím stát méně a méně závislým na globálních změnách. Totéž jsem začal dělat před 8 lety s potravinami. Dnes se mi to opět vyplácí. Byť nákup potravin byl o něco dražší, dnešní inflace se těchto potravin dotýká zcela minimálně (není po nich taková poptávka), čili cenově se to časem úplně srovná. Ale to by bylo na další článek.

Pokud přemýšlíte o stavbě pasivního domu, nepřemýšlejte, stavte. Je to jedna z nejlepších investic, které můžete udělat. Do budoucna i do zdraví.

Marcel Hasch

Článek Pasivní dům – příprava na horší časy se nejdříve objevil na bezstavebnin.cz.