Dobrý den, děkujeme za podnět.

U dalších dílů zkusíme tuto otázku zařadit. Teď jsme ji u našich respondentů nedávali – nicméně měli možnost napsat vše co si přáli a text jsme v plném znění zachovali. Chtěli jsme autentické zážitky a věřím, že kdyby tento problém u sebe vnímali tak by to neváhali napsat.

Souhlasím, že přehřívání je jeden z problémů. V momentě kdy jsou zdi naakumulované, následné vychlazení je v letních měsících velmi obtížné.
Setkali jsme se například s případy, kdy nebylo vhodně vyřešeno stínění nebo kdy nebyla do výpočtu zahrnuta propustnější skla a vlivem vysokých tepelných zisků došlo k tomu co jste popsala. Situace se ještě může různit mezi zděnými a montovaným PD.

Pokud byste si přála, rádi vám dáme prostor.

Doplnila bych k tomu jednu zkušenost, kterou od majitelů pasivních domů slýchám opakovaně a v článcích chybí: nejčastější stížnost se netýká zimy, ale letních nocí v ložnici. Dům s výbornou izolací drží teplo oběma směry, takže když se přes den nabije, přes noc se nevychladí, a v ložnici pod střechou zůstává i po půlnoci dvacet šest stupňů. Rekuperace vzduch vymění, ale sama o sobě nechladí.

Co s tím dělají ti, kdo to už vyřešili: vnější stínění ovládané automaticky, ne ručně, protože ručně to nikdo nestíhá; noční předchlazení přes rekuperaci, pokud jednotka umí bypass; a u nejhorších případů malá klimatizační jednotka jen do ložnice, což je stále levnější než chladit celý dům.

A ještě drobnost, která s technikou nesouvisí, ale v takovém domě je znát: při velmi těsné obálce a stálé teplotě se víc projeví, na čem člověk leží. V běžném domě se teplota mění a tělo se ochladí samo, tady zůstává celá noc stejná — matrace, která teplo drží, tam vadí víc než jinde.

Zajímalo by mě, jestli se v dalších dílech ptáte i na to, jestli by dnes stavěli s aktivním chlazením. Mám dojem, že to je nejčastější „udělal bych jinak“, které od majitelů zaznívá.