Co stavebník, to originál a trochu jiná filozofie. Co vás vedlo k tomu vůbec začít uvažovat o výstavbě pasivního domu? Jaké byly hlavní motivy? Jak dlouho v pasivním domě bydlíte?

O pasivní domy se zajímám velmi dlouho a jsou i součástí mé profese energetického specialisty. Je to pro mě standard, nenapadlo by mě stavět jinak (= hůře). Stavět pasivní dům též znamená (kromě energetické úspornosti) stavět dům vysoké kvality s dlouhou životností. Hlavními motivy byla co možná největší energetická soběstačnost, odolnost proti růstu cen energií a co nejmenší vliv na životní prostředí. V domě bydlíme něco přes rok – od března 2023.

Můžete krátce představit koncepci Vašeho domu? Čím je specifický?

Při plánování jsme se na to nedívali jako na dům, ale jako na místo pro život, které tvoří zahrada s ovocnými stromy a keři, dům je její součástí, jsou tam prostory pro zpracování a uskladnění produktů ze zahrady (stodola a sklípek), nakládá se tam šetrně s vodou a celé to má nízkou spotřebu energie, nízké provozní náklady a neovlivňuje to negativně životní prostředí.
Cílem bylo minimalizovat spotřebu neobnovitelné energie, hlavními zdroji energie je proto zplyňovací kotel na dřevo a štěpku, kde spalujeme hlavně dřevní odpad ze zahrady, který bychom stejně museli nějakým způsobem likvidovat a takhle si s ním zároveň zatopíme a ohřejeme teplou vodu. Dalším zdrojem energie je fotovoltaický systém. Nákup elektřiny ze sítě je minimální.
Samotný dům má specificky řešené letní stínění oken – na jihu jsou nad okny jen pevné markýzy ze dřeva, doplněné interiérovými roletami na oknech. Na západ jsou okna stíněna posuvnými vnějšími okenicemi ze dřeva. Hlavní důvod je estetický – je tam kombinace jen dvou povrchů / barev – bílá fasáda a dřevěné doplňky z modřínu, stodola je celá obložena modřínovým dřevem.

Jaké materiály a řešení jste zvolili pro výstavbu domu?

Zděná masivní konstrukce z vápenopískových cihel od Kalksandstein CZ, Plastová okna s trojsklem s vysokým solárním faktorem Internorm od Novia okna, větrací jednotka ze zpětným získáváním tepla Nilan, kotel na dřevo a štěpku pro vytápění a ohřev teplé vody Verner, fotovoltaický systém pro spotřebiče a ohřev teplé vody mimo topnou sezónu.

Za 1. rok jsme zaplatili celkem 8 700 Kč za elektřinu a příjmy jsme měli pár stokorun za prodanou elektřinu do sítě. Na topení a ohřev vody v topné sezóně nám stačilo vlastní dřevo z prořezávky stromů…

Jaký byl první rok v pasivním domu? Existuje něco, co vás překvapilo? Něco na co jste do té doby nebyli zvyklí?

Připadali jsme si jako na roční dovolené v komfortním hotelu :-). Překvapila mě stabilita teploty v interiéru, přestože venku probíhaly velké teplotní výkyvy. Zejména brzy na jaře v březnu a dubnu, kdy už se netopilo, tak byla teplota stabilní i když bylo období s teplotami kolem 30°C, které vystřídalo chladné počasí s ranními mrazy – dům jako by si ničeho ani nevšiml, a bylo v něm stále stejně velmi příjemně. Výjimku tvořily koupelny, které nejsou na osluněné straně domu – v nich byly nižší teploty než bychom si přáli. S tímto jevem jsme počítali a v koupelnách jsou sálavé elektrické panely pro přitopení.
Později na jaře bylo třeba začít zavírat předokenní okenice, aby slunce nepřehřívalo interiér – to bylo nové, a protože máme okenice ručně ovládané, museli jsme na to myslet. V největších letních horkách jsme pak na noc otevírali některá okna, aby se interiér více vychladil. To jsme ve starém domě dělali též, ale ne tak často.

Jak se změnil s nastěhováním do pasivního domu váš životní styl? Nese s sebou takové bydlení i svá specifika?

Cítíme se mnohem lépe. V domě je více světla než ve starším domě, kde jsme bydleli. Když v zimě zasvítí slunce, tak od oken jde příjemné teplo. V předchozím bydlení byly v zimě nepříjemně chladné stěny a hlavně kouty, v nich se tvořila plíseň. Přestože jsme se snažili větrat, ty plísně se odstranit nedařilo, i vzduch – hlavně ráno – nebyl příjemný. Nic z toho v pasivním domě není ani náznakem, a když se ráno probudíme, je příjemné se nadechnout čerstvého vzduchu, který je v domě stále.  

Jak hodnotíte investici do pasivního domu po letech? Šli byste do takového počinu znovu?

Zatím je to po roce a kousek, ale i po této krátké době víme, že to byla správná volba.

Existuje něco, co byste dnes s odstupem řešili jinak, možná lépe?

Celkově jsme velmi spokojeni a zásadního bychom neměnili nic.
Už jsem zmiňoval nižší tepelnou pohodu v koupelnách těsně před začátkem a po konci topné sezóny, protože jsou na neosluněné straně. Ale neřešili bychom to jinak, nechtěli bychom koupelny situovat na jih na úkor obytných mnohem více využívaných místností. Už dopředu jsme to řešili instalací el. sálavých panelů, které pouštíme dle potřeby.
Na domě ale je řada drobností, které bychom udělali lépe – větší rezervy v elektroinstalaci na budoucí změny, pevné stínící markýzy z kvalitnějšího dřeva atd. atd.

Plánujete v blízké době další dodatečné investice?

Momentálně nic. Všechno bylo promyšleno dopředu a zahrnuto v projektu (včetně sklípku mimo dům, dílny atd.) Fotovoltaický systém na domu je – byl už součástí energetické koncepce domu.

Jak je na tom Váš pasivní dům v číslech, podělíte se se čtenáři o náklady na jeho provoz?

Za 1. rok jsme zaplatili celkem 8 700 Kč za elektřinu a příjmy jsme měli pár stokorun za prodanou elektřinu do sítě. Na topení a ohřev vody v topné sezóně nám stačilo vlastní dřevo z prořezávky stromů v zahradě a odřezky dřeva ze stavby domu a stodoly. Vodu máme z vlastní studny, u ní jsou náklady v jednotkách tisíc za rok na filtry a pak využíváme vodu dešťovou.

Čísla jsou jen jedna strana mince. Jaké nefinanční hodnoty vás napadají, když se mluví o pasivním domu?

Větší duševní pohoda, protože se nemusím stresovat, když ceny energií letí nahoru, větší tepelný komfort a stále čerstvý vzduch v interiéru (když zrovna soused nezatopí v kotli kdoví čím – to je pak lepší vzduchotechniku vypnout).

Jaké rady byste dali lidem, kteří jsou teprve na začátku cesty a pasivní dům teprve zvažují?

Mít otevřenou mysl, popovídat si s lidmi, kteří už v pasivních domech žijí, zeptat se jich na zkušenosti. Dát si schůzku s architektem nebo projektantem a energetickým specialistou a sledovat co říkají – jaké mají zkušenosti, jak by daný dům řešili. Z toho, jak budou zodpovídat dotazy, se dá hodně poznat – jak budou následně řešit otázky a problémy při projektování. Podle toho vybrat projektanta a energetického specialistu a spolupracovat s nimi na detailním řešení projektu – a dům pak podle projektu i postavit (nenechat si do toho šťourat zedníkem, stavební firmou, bratrancem, co už postavil tři domy, sousedem…). A v tom všem jim přeji hodně štěstí, protože je to náročná věc, ale s výsledkem, který za to stojí.

Děkujeme za rozhovor.

Článek Pasivní domy: rozhovory s investory, #3 díl se nejdříve objevil na bezstavebnin.cz.

Klíč k pohodlnému a energeticky úspornému domovu

Montáž oken a dveří je jedním z nejdůležitějších kroků při stavbě nebo renovaci domova. Kvalitní okna a dveře nejenže přispívají k estetickému vzhledu vašeho domu, ale také hrají zásadní roli v energetické úspornosti, bezpečnosti a komfortu. Pojďme se podívat na to, co všechno montáž oken a dveří obnáší a proč je důležité, abychom věnovali této činnosti maximální pozornost.

Výběr správných oken a dveří

Než začneme s montáží, je nezbytné, abyste si vybrali správná okna a dveře, které splňují vaše potřeby a preference. Existuje mnoho typů oken, včetně plastových, dřevěných a hliníkových, a každé z nich má své výhody. Plastová okna jsou oblíbená pro svou nízkou údržbu a dobré izolační vlastnosti, dřevěná okna zase pro svůj přirozený vzhled a ekologický charakter. Hliníková okna se pyšní dlouhou životností a moderním designem.

Podobně i dveře můžeme vyrobit z různých materiálů, jako je dřevo, kov nebo kompozitní materiály. Vchodové dveře by měly být nejen estetické, ale také bezpečné a odolné vůči povětrnostním vlivům.

Příprava na montáž

Před samotnou montáží je důležité, abychom měli správně připravené stavební otvory. Ty musí být čisté, rovné a bez zbytků starého materiálu. Je důležité, abychom se domluvili, zkontrolovali, zda jsou otvory správně zaměřené a odpovídají požadavkům, na kterých jsme se shodli.

Legislativní rámec a normy

Montáž oken a dveří podle normy ČSN 746077 zajišťuje správnou instalaci, která splňuje požadavky na funkčnost, bezpečnost a energetickou účinnost. Systém illbruck i3 odpovídá těmto normám a poskytuje záruku dodržení legislativních požadavků.

Montáž oken illbruck i3

Při úsilí o energetickou úsporu a optimalizaci tepelné izolace ve stavebnictví se kritickým bodem stává spojovací místo otvorových výplní, jako jsou okna a dveře. I ta nejmenší mezera či nedostatečné těsnění může dramaticky zvýšit tepelné ztráty budovy. Toto je zejména důležité v případě stavby pasivního domu a pozdějšího Blower door testu. V této situaci nabízí revoluční řešení těsnicí systém illbruck i3, vyvinutý firmou Tremco CPG.

Těsnicí systém illbruck i3 v sobě kombinuje pokročilou technologii s potřebami moderního stavebnictví. Jeho zásadními vlastnostmi jsou:

1. Trojitá izolace:
   • Systém i3 pracuje na principu trojí izolace, která zahrnuje exteriérovou hydroizolační a paro-propustnou rovinu, vnitřní tepelnou izolaci a interiérovou vzduchotěsnou a paro-těsnou rovinu. Tato komplexní vrstvená struktura zajišťuje efektivní izolaci a minimalizaci tepelných ztrát.
2. Podpora energetických standardů:
   • illbruck i3 byl vyvinut v souladu s požadavky německé stavební legislativy, která klade důraz na energetickou účinnost budov. Tento systém je tak odpovědí na rostoucí nároky na úsporu energií ve stavebnictví.
3. Všestranné využití:
   • Díky své flexibilitě a snadnému použití lze systém illbruck i3 aplikovat na různé typy otvorových výplní, včetně oken a dveří. Jeho použití přináší významné výhody jak v nových stavbách, tak při rekonstrukcích.

Montáž oken se provádí ve dvou variantách:

Montáž do ostění

• prvky se mohou namontovat do ostění (doporučuje se více k venkovní straně) nebo se můžou rovnou zarovnat s hranou zdiva

Všechny prvky, které jsou určené na „čistou“ podlahu je nutné mít namontované na podkladním profilu purenit.

Purenit-zdravotně nezávadný produkt na polyuretanové bázi z tvrdé pěny (PIR).
Výrobky z purenitu jsou pevné, lehké, snadno opracovatelné všemi obráběcími stroji (podobně jako dřevo) a stejně tak do něj lze snadno šroubovat.
Purenit® je odolný vůči chemikáliím, lze jej kombinovat a lepit s jinými materiály. Také je odolný vůči vysokým teplotám, vlhkosti, je bez tloušťkového bobtnání a praskání, s vysokou pevností v tlaku a výbornými tepelně izolačními vlastnostmi. Bez purenitu může hrozit promrzání, špatný přenos zatížení prvků a hrozí nasákavost do cihel. Při velkoformátových prvcích je purenit nezbytný.

Okno je namontované s lícem zdiva a vnější pásky jsou nalepené přímo na líc zdiva. Hloubku ostění určuje tloušťka zateplení, popř. jen fasáda bez zateplení.

Předsazená montáž

• předsazenou montáž doporučujeme zejména u nízkoenergetických a pasivních domů, kde se používá dvouvrstvé zdivo, tedy zeď s tlustou vrstvou zateplení. Velký vliv na vlastnosti otvorových výplní (oken a dveří) má jejich umístění vzhledem ke zdivu. A to zejména při velkých tloušťkách zateplovacího systému domu. 

Předsazená montáž znamená osazení okna nebo dveří do úrovně tepelné izolace domu, v různé vzdálenosti od líce zdiva.

Toto řešení je tedy vhodné i pro velkoformátová okna či zdvižně-posuvné dveře.
Oproti klasickému osazení do zdiva má předsazená montáž řadu výhod, především lepší izolační vlastnosti, jež jsou pro většinu moderních domů klíčové:

• minimalizujeme tepelné mosty

• okna se nerosí a tím zabráníme případnému vzniku plísní

• do interiéru pronikne více světla a solárních zisků

Okno je předsazené a vnější pásky jsou nalepené na líci zdiva. Hloubku ostění určuje hloubka zateplení.

Z výroby automaticky dodáváme hydroizolační folii ke každému zdvižně-posuvnému portálu.

Kompozit-kompozitní materiál, je obecně vzato materiál ze dvou nebo více substancí s rozdílnými vlastnostmi, které dohromady dávají výslednému výrobku nové vlastnosti, které nemá sama o sobě žádná z jeho součástí.

Hlavní výhody kompozitních kotev: vysoká pevnost, nízká objemová hmotnost, odolnost proti korozi.

Dokončovací práce

Po montáži oken a dveří následují dokončovací práce, jako je instalace parapetů, lišt a dalších doplňků. Je také vhodné provést finální kontrolu všech spojů a těsnění, aby se zaručila maximální energetická účinnost a ochrana proti povětrnostním vlivům.

Montujeme i do roubenek a dřevostaveb. Pro zachování a skrytí montážních pásek jsme použili dřevěné obložení. Spodní pásku jsme poté schovali pod parapet.

Údržba a péče

Kvalitní montáž oken a dveří je klíčem k dlouhodobé spokojenosti, ale nezapomínejte ani na jejich pravidelnou údržbu. Pravidelně čistěte rámy a křídla a kontrolujte těsnění. V případě potřeby si objednejte servis oken od dodavatele vašich oken a dveří. Tím prodloužíte životnost prvků a udržíte jejich funkčnost na vysoké úrovni.

Montáž oken a dveří je komplexní proces, který vyžaduje pečlivou a preciznost. Správně namontovaná okna a dveře nejen zvyšují estetickou hodnotu vašeho domova, ale také výrazně přispívají k jeho energetické úspornosti a bezpečnosti. Pokud se rozhodnete pro odbornou montáž, investujete tím do kvality a dlouhodobé spokojenosti.

Protože my v NOVIA OKNA s.r.o. věříme, že sebelepší dojem z kvalitních oken dokáže zkazit špatně provedená montáž“.

Článek Montáž oken a dveří se nejdříve objevil na bezstavebnin.cz.

Co stavebník, to originál a trochu jiná filozofie. Co vás vedlo k tomu vůbec začít uvažovat o výstavbě pasivního domu? Jaké byly hlavní motivy?

Chtěl jsem postavit dům dle aktuálních moderních trendů, samozřejmě energetická náročnost byla také motivací. Nechtěli jsme poté ve stáří řešit stále zvyšující se ceny energií.

Jak dlouho bydlíte ve svém pasivním domě?

7 let

Můžete krátce představit koncepci Vašeho domu? Čím je specifický?

Stavbě domu předcházel výběr pozemku, který jsme měli dlouho před stavbou domu již zakoupený. Pozemek umožňoval správnou orientaci pasivního domu s ohledem na světové strany a případné stínění. Hlavně jsme se ale inspirovali v zahraničí: V Rakousku, Německu, Švýcarsku, kde je podobná výstavba dávno běžná. Z hlediska architektury nás oslovil tzv. „Bauhausstyl“, který je dnes moderní a velmi podobný funkcionalismu. Takže velké přesahy střech, terasy, prosklené plochy, ale zároveň propojení domu s okolním pozemkem, zahradou a přírodou. Důležité pro nás bylo zachovat výhledy do krajiny, v jednom směru máme výhled na horu Říp, tento výhled musel být zachovalý bezpodmínečně.

Po delším čase užívání domu se ukazuje, že volba lepší komponent a materiálů se těžce vyplatila. Není potřeba nic měnit, řešit.

Jaké materiály a řešení jste zvolili pro výstavbu domu?

Vždy jsme uvažovali pouze o masivní stavbě. Dřevostavba nám není vlastní. I u materiálů jsme se již před zadáním studie architektovi zabývali vlastním průzkumem a opět jsme se inspirovali v zahraničí, jaké jsou trendy, z čeho a jak se staví. Určitě jsme chtěli kvalitnější materiály s ohledem na jejich užitek. Ono často výběr materiálu znamená navýšení ceny o třeba +10-20%, ale užitek se zvýší klidně o 100 nebo 200%.

Zdivo jsme vybrali Kalksandstein. Zejména kvůli vlastnostem. Pro některé příčky jsme mohli navýšit akustickou pohodu, šíře sortimentu nám pomáhala řešit veškeré požadavky domu, garáže. Použili jsme různé tloušťky stěn, zakládací izolační bloky…

Okna Internorm – rakouská, jasná jednička mezi výrobci oken pro pasivní domy. Nechceme po 20-30 letech měnit takto důležité komponenty domu, proto nemá smysl volit levnější, méně kvalitní okna a za 20 let je měnit. Okna Internorm již nikdy měnit nebudeme!

Rekuperace je Stiebel Eltron.

Jaký byl první rok v pasivním domu? Existuje něco, co vás překvapilo? Něco na co jste do té doby nebyli zvyklí?

Překvapila nás naprostá tepelná stabilita celého domu. Je jedno jestli jste na chodbě, v ložnici nebo obýváku, stále máte stejnou teplotu. Nemusíte řešit, že na chodbě je zima, nebo naopak v nějaké místnosti příliš teplo. Stabilita masivního pasivního domu je neskutečná. V zimě nás překvapilo, jakou při dané konstrukci domu má sílu slunce, jak je schopné i ve studených dnech dům bez problémů vytopit, pokud svítí.

A další věc, bez které bychom již si nedovedli představit bydlení vůbec: Extrémní vliv rekuperace na kvalitní čerstvý vzduch v interiéru.

S tím souvisí i vysychání stavby po dokončení, neměli jsme sebemenší problém např. s plísněmi apod. Všechno zařídila rekuperace.

Jak se změnil s nastěhováním do pasivního domu váš životní styl? Nese s sebou takové bydlení i svá specifika?

Žena byla zvyklá odjakživa větrat. Hned ráno, při vaření, večer před spaním. Na čerstvý vzduch si potrpíme, bydleli jsme v panelovém domě. Chvíli trvalo, než jsme pochopili, že tohle se dělat vůbec nemusí. Samozřejmě že může, ale nemusí, není to totiž vůbec potřeba. Změna je extrémní. V létě, na jaře máme okna často otevřená kvůli propojení s přírodou, přeci jen je také cítit vůně, slyšet ptáky, není to jen o čerstvém vzduchu nebo tepelných ztrátách.

Chvíli nám také trvalo, než jsme se naučili správně ovládat vytápění a VZT a dobře všechno sladit s režimem celé naší čtyřčlenné rodiny.

Bydleli jsme v panelovém bytě o rozloze 60 m2. Nyní bydlíme ve vlastním domě s rozlohou 208 m2, tedy více než 3x větší podlahová plocha. Přitom platíme 1/6-1/8 původních plateb za energie

Jak hodnotíte investici do pasivního domu po letech? Šli byste do takového počinu znovu?

Ano, bylo to jedno z nejlepších životních investičních rozhodnutí, takže určitě ano, šli bychom do toho znovu.

Existuje něco, co byste dnes s odstupem řešili jinak, možná lépe?

Pro stavbu i projekt jsme dělali dobrou přípravu i jsme hodně řešili věci v projektu. Takže následně bychom neměnili nic. Snad jen možnost variability dětských pokojů, ale to jsou věci, které se mohou měnit v průběhu životnosti domu kvůli různému užívání, které se navíc nedají odhadovat, nebo vědět předem.

Pokud bychom stavěli dnes, museli bychom díky jiným cenám materiálů a stavebních prací zvolit menší dům z finančních důvodů. V původní velikosti bychom už dům postavit nemohli. Nárůst nákladů v aktuální době je extrémní.

Plánujete v blízké době další dodatečné investice?

Řešíme FVE. Stále pracujeme na zahradě. Jinak není co dalšího investovat, zlepšovat, není co řešit.

Jak je na tom Váš pasivní dům v číslech, podělíte se se čtenáři o náklady na jeho provoz?

Bydleli jsme v panelovém bytě o rozloze 60 m2. Nyní bydlíme ve vlastním domě s rozlohou 208 m2, tedy více než 3x větší podlahová plocha. Děti jsou větší, takže i spotřeba energií je větší než byla dříve. Přesto díky pasivnímu domu je platba za energie po celou dobu méně než poloviční oproti panelovému domu. Pokud se to vztáhne tedy na podlahovou plochu, pak to je ca 1/6-1/8 původních plateb za energie, zároveň při naprosto nesrovnatelném komfortu. Očekávali bychom, že za komfort v pasivním domě si člověk musí připlatit, opak je pravdou, zde za komfort platíme zlomek původních nákladů v panelovém domě.

Zároveň s instalací FVE se tyto náklady ještě sníží! V panelovém domě bychom si svojí FVE zřídit nemohli!

Čísla jsou jen jedna strana mince. Jaké nefinanční hodnoty vás napadají, když se mluví o pasivním domu?

Nekompromisní komfort bydlení, čerstvý vzduch – takže spánek, únava….tepelný komfort…

Po delším čase užívání domu se ukazuje, že volba lepší komponent a materiálů se těžce vyplatila. Není potřeba nic měnit, řešit. Když splácíte hypotéku, nechcete zároveň již po 20 letech měnit okna, techniku, zastaralé instalační předměty, zničenou kuchyňskou linku a mnoho dalšího. Uspokojuje nás to, že to co jsme vybrali má delší životnost a není prostě potřeba s tím nic dalšího dělat a ještě nějaký čas to bude sloužit. Ten čas běží stále rychleji, jak je člověk starší…

Jaké rady byste dali lidem, kteří jsou teprve na začátku cesty a pasivní dům teprve zvažují?

Hlavně používat selský rozum. Otevřít si okno, když si ho chci otevřít, nedržet se nesmyslných pouček. Vždy zvážit jaký přínos mi daná věc v domě skutečně přinese. Jaký má smysl špatně navrhnout oslunění, osvětlení domu, když se rozsvítí slunce a mě by sjely žaluzie (velmi drahý nesmyslný komponent), aby se mi dům nepřehříval. Zároveň když je tedy venku hezky, tak ven nevidím a ještě jsem si za to všechno zaplatil. Když se náhodou taková technika porouchá, je to akorát ke vzteku.

Nepoužívat přetechnizované nesmysly, ale funkční jednoduchá řešení.

Co nejkvalitnější projekt, studie, materiály.

Například co se ušetří na projektu, nelze již doplatit. Nelze například zvolit „horší“ projekt a když to pak „není ono“ si připlatit. V takovém případě je nutné projekt vyhodit a začít úplně znovu….a pak jsou náklady úplně jinde.

Pár slov na závěr?

Nová koncepce našeho domu, který není klasický „vesnický dům se sedlovou střechou“ změnila i myšlení některých spoluobčanů, sousedů v naší obci. Pochopili, že náš dům nemá komín, nikdy nekouří sousedům a vlastně vytváří naší obec příznivější k bydlení i pro ostatní. Také to spoluobčané vidí na třídění odpadů, vývozu popelnic atd. Je možné, že někteří další se připojí s rozvojem svých domů. Prostě je to v obci dobrý příklad, a i když někteří na začátku koukali na stavbu přes prsty, tak nás tohle potěšilo.

Děkujeme za rozhovor.

Článek Pasivní domy: rozhovory s investory, #2 díl se nejdříve objevil na bezstavebnin.cz.

Spolu s rostoucí plochou zasklení a snahou o dosažení solárních zisků okny roste význam i předokenního stínění. Ideální stínění by tedy mělo zabránit přehřívání interiéru v létě, ale zároveň pustit do místností dostatek světla a umožnit dobrý průhled ven. Tyto protichůdné požadavky řeší lamela RetroLux od rakouské společnosti Schlotterer.

Za vývojem lamely RetroLux stojí Dr. Ing. Helmut Köster. Je to člověk, který se profesně věnuje osvětlování interiérů. Je považován za inovátora v oblasti řízení denního světla. A právě více denního světla na úkor světla umělého umí přinést i žaluzie s těmito lamelami.

Denní světlo má pozitivní vliv na zdraví, snižuje únavu, napomáhá soustředění. Proto jsou žaluzie RetroLux často využívané nejen v domácnostech, ale také ve školách a školicích a konferenčních centrech. Žaluzie tak výrazně přispívá k vytvoření zdravého a příjemného prostředí. Denní světlo se mění během dne v intenzitě, barvě i množství. Podporuje vyplavování hormonu štěstí serotoninu, omezuje hormon spánku melatonin. Mimo to zvyšuje výkonnost, zlepšuje imunitu, pozitivně ovlivňuje průběh nemocí, reguluje látkovou výměnu a umožňuje syntézu vitamínu A a D. Proto bychom na denní světlo neměli rezignovat ve prospěch stínění.

A jak pomáhá předokenní stínění v úspoře energií? Během slunečních dní v zimním období můžeme vytažením předokenního stínění využít solárních zisků, tedy energie zdarma. Výhodou je, pokud máme zasklení s vysokým solárním faktorem (koeficientem g), který udává, kolik sluneční energie skrz sklo projde. Na noc pak okenní tabuli odstíníme od studené noční oblohy a tím omezíme ztráty tepla sáláním.

Zatímco dříve se stavebníci zaměřovali na snižování nákladů na vytápění, v době pasivních a nulových domů může být energeticky náročnější jejich chlazení. Na vychlazení místnosti o jeden stupeň spotřebujeme dvakrát až třikrát více energie než na ohřátí stejné místnosti o jeden stupeň. V létě je to tedy naopak. Přes den místnost stíníme a jakmile vnější teplota klesne pod teplotu interiéru, intenzivně větráme. Využitím předokenního stínění jako pasivního chladiče dokážeme snížit teplotu v místnosti až o deset stupňů. Nutnost místnost aktivně chladit se tedy výrazně omezí, za vhodných podmínek tato potřeba vůbec nenastane. Tím dochází k výraznému snížení spotřeby energií.

Použitím lamel pro řízení světla pak také výrazně omezíme potřebu světla umělého. To přináší další energetický benefit.

Tajemství předokenních žaluzií pro denní světlo spočívá v obou částech lamely a jejímu zvláštnímu ohnutí. Zatímco přední část odráží veškeré záření zpět do exteriéru a přispívá tak k pasivnímu chlazení, zadní část odráží světlo na strop místnosti. Uvnitř tak máme hodně denního, rozptýleného světla v přirozené barvě bez ostrých kontrastů a odlesků. Jsou omezeny odlesky na obrazovkách monitorů, takže lamely RetroLux uvítají také grafická studia a projekční kanceláře. A vás samozřejmě nebude ostré světlo rušit při sledování oblíbeného seriálu.

Žaluzie RetroLux umožňuje velmi dobrý průhled z místnosti směrem ven. Lamely nejsou zavěšeny rovnoběžně, ale spodní jsou strmější a směrem nahoru je každá další položena více vodorovně. To přináší dva bonusy. První se týká odrazu světla, kdy ze spodních částí žaluzie se světlo odrazí na strop hned za žaluzií a s každou další hlouběji do interiéru. Místnost je tak velmi dobře osvětlena. Druhá výhoda je právě v průhledu. V celé výšce závěsu máte stejný průhled, ať už se díváte do dálky, nebo na podlahu terasy hned za žaluzií. A samozřejmě se dá i lamela Retrolux na noc uzavřít a váš privátní prostor zůstane chráněný před pohledy z vnějšku.

Co vám tedy lamela RetroLux přinese?

• Optimální chlazení díky perfektní odrazivosti tepla,
• zlepšení zdraví, nálady a pohody díky patentovanému řízení denního světla,
• nižší náklady díky snížené spotřebě energie a osvětlení,
• vynikající průhled bez oslnění díky rozdílnému naklopení lamel,
• maximální ochranu nábytku a podlahy před UV zářením díky usměrnění světla na strop místnosti.

Použité prameny a literatura

www.umshaus.cz
https://www.schlotterer.com/de

18.4.2024
Autor: Martin Umshaus

Článek RETROLux – žaluzie pro řízení denního světla se nejdříve objevil na bezstavebnin.cz.

Chtěli bychom Vás srdečně pozvat na akci Building Day, která proběhne 11.4. v Plzni. V prostorách Tech Tower – SeedUp Space.

Tématem akce jsou pasivní i soběstačné domy a v programu naleznete 8 přednášek s touto tematikou. Ať už se jedná o zdivo, okna, rekuperaci či další navazující technologie. Všichni přednášející budou po celý den k dispozici k dalším dotazům a to klidně i na míru vašemu projektu.

Vstup na akci je zdarma, připraveno je i drobné občerstvení.

Doporučujeme se včas registrovat na webu www.buildingday.cz, kde naleznete i další informace k této akci. S blížícím se termínem budeme přidávat další upřesnění.,Konference je zařazena i do programu celoživotního vzdělávání ČKAIT.

Těší se na Vás i zástupci tohoto portálu.
Kalksandstein CZ a NOVIA OKNA / Internorm.

Článek Pozvánka: Building Day – Plzeň (11.4.2024) se nejdříve objevil na bezstavebnin.cz.

Na trhu se v dnešní době objevují různé názory ohledně zateplování novostaveb. Objevují se reklamy typu „normální je nezateplovat“ a pak tu máme zcela opačný trend, kdy se nosné konstrukce zateplují masivním zateplovacím systémem.

V tomto článku se podíváme na rozdíly mezi zateplenou a nezateplenou obvodovou stěnou a výhody či nevýhody jednotlivých variant.

Proč vůbec vznikl kontaktní zateplovací systém?

Požadavky na obvodové zdivo se v 19. a 20. století řídily výhradně statikou, takže zejména C. K. stavební řád předepisoval tloušťku zdiva z plných pálených cihel v jednotlivých podlažích obytného domu. Z toho dle materiálových vlastností také vyplývaly výsledné součinitele U pro obvodové zdivo z plných pálených cihel či kamenné zdivo apod.

První požadavky na tepelnou izolaci obvodových cihel se začínají objevovat po 2. světové válce zejména pak v 50. a 60. letech 20. století, což se pak naplno projeví za ropné krize v 70. letech 20. století. V té době dochází k objevu a první aplikaci zateplovacích systémů, což je dáno také rozvojem stavební chemie a již zmiňovanou energetickou krizí, která zpřísňuje nově zaváděné normy na zateplení obvodových stěn.

Blíže se tímto tématem zabývám v článku: https://www.kalksandstein.cz/pasivni-domy/pasivni-domy-technicke-clanky/historie-a-vyvoj-zateplovani-vapenopiskovych-staveb

Jeden z prvních zateplovacích systémů na světě vypadal takto:

A právě v tomto období dochází k rozdělení vývoje zdících materiálů. Zatímco cihlářský průmysl se vydává cestou, že vylehčuje své keramické materiály dutinami, podobným způsobem postupují výrobci pórobetonu dalším vylehčováním pórobetonu vzduchem, tak na druhou stranu výrobci Kalksandsteinu se rozhodují již tehdy, že jednotlivé funkce, které má obvodové zdivo splňovat zůstanou rozdělené. Tj. funkci statickou, akustickou, požární bude plnit zdivo, funkci tepelné izolace bude plnit zateplovací systém.

A toto rozdělení platí dodnes, i skrze rozhodnutí vápenopískového průmyslu došlo k vývoji zateplovacích systémů, které se dnes používají v různých provedeních i na jiných materiálech.

Cihlářský průmysl pokračoval ve vývoji dalšího vylehčování zdících materiálů a ve finále pak to ve 21. století došlo do té fáze, že vylehčování vzduchem nestačí a dutiny jsou vyplňovány různými materiály: polystyren, minerální vlna, perlit..

Další krok. Od kontaktního zateplovacího systému k pasivním domům.

Na konci 20. století dochází k rozvoji prvních pasivních domů. První pasivní dům byl postaven prof. Dr. Wolfgangem Feistem v roce 1990 v Darmstadtu a byly definovány standardy, za jakých je možné parametrů pasivního domu dosáhnout.

Ukázalo se, že se jedná o velmi kvalitní koncept, který je udržitelný i ve 21. století, díky kterému může dojít oproti standardní výstavbě k úsporám energií na vytápění i o 80 %. Dalším krokem jsou samozřejmě nulové, nebo plusové domy, což se postupně kolem roku 2020 stává nebo bude stávat v Evropě standardem.

Důvod je naprosto jednoduchý: V budovách pro bydlení se jen v ČR se spotřebovává cca 27% veškeré energie, kterou člověk potřebuje, je to tedy více než v dopravě nebo zdravotnictví či školství. Pokud bychom zahrnuli všechny budovy napříč obory, dostaneme se možná až k číslu 40%. A pokud máme koncept, který umožňuje tuto energii ušetřit, není sebemenší důvod to neudělat, protože to dává ekonomický smysl.

Ekonomický smysl to dává tím více, čím více se zdražují energie a čím více se ušetří životní prostředí, ale trvalo téměř 30 let, než se parametry pro pasivní domy dostávají do národních norem.

První pasivní dům, který získal certifikát z PHI Darmstadt, že je opravdu pasivním domem byl postaven v České republice v roce 2009 (tedy 20 let po Německu!) a certifikován v roce 2010 firmou Kalksandstein CZ s.r.o. (odkaz).

Postavený je z vápenopískových cihel Kalksandstein Zapf Daigfuss, okna pro pasivní dům dodávala rakouská firma Internorm. Rozvoj počítačů a technologií ve 21 století umožnil velmi rychlý vývoj oken pro pasivní domy, což je základní podmínkou dosažení pasivního domu.

Jak se žije v takovém skutečném pasivním domě se dočtete v našem článku:

Porovnávní vlastností jednovrstvých a dvouvrstvých konstrukcí

Jednou z podmínek pasivního domu je kvalitní celková tepelná obálka domu, kde, jak se ukazuje je nutné dosahovat součinitele U v rozmezí 0,1-0,15  W/m²K. V takovém případě vypadá současná moderní VPC obvodová konstrukce takto:

a) Typická skladba vápenopískové stěny obvodová konstrukce z velkoformátových bloků KS-QUADRO tl. 150 mm, zateplovací systém tl. 300 mm se součinitelem U = 0,11 W.m⁻².K⁻¹, která vyhovuje domům v pasivním standardu.

b) Cihla pro obvodovou stěnu nezatepleného pasivního domu, např. HELUZ FAMILY 50 2in1 broušená U včetně omítek = 0.11 W.m⁻².K⁻¹

Navyšováním požadavků na tepelnou izolaci vedly u obou přístupů k jiným výsledkům. Zatímco v případě VPC konstrukce k technické změně prakticky nedošlo: Stěna funguje stále stejně, jen je navýšená tl. tepelné izolace. Případně dochází ke stále častějšímu nasazení strojního zdění velkoformátových bloků KS-QUADRO. V případě pálených cihel docházelo k nárůstu tloušťky zdiva, k nárůstu vnitřních vylehčovacích dutin. Když ani to nestačilo, tak tyto dutiny jsou vyplňovány různými tepelnými izolanty. Zároveň došlo k poměrně zásadnímu poklesu pevnosti celého takto konstruovaného zdiva.

Ono to má svoji logiku, protože fyziku nelze oklamat. Pokud mám materiál pórovitý (tepelně izolační), tak nemůže být zároveň pevný.

Pojďme si tedy projít jednotlivé vlastnosti důležité pro obvodové zdivo ve variantě zateplené zdivo a nezateplené zdivo:

Porovnání vlastností jednoplášťových a dvouplášťových systémů

Nejdůležitějšími parametry jsou ty, které přímo vyžaduje Stavební zákon, a to jsou požadavky na statiku, akustiku, požární odolnost a tepelněizolační vlastnosti.

Statika, akustika a požární odolnost

Statika: Pevnosti plného VPC materiálu jsou řádově 3-5x vyšší než u dutinových cihel.

Akustika: Jedná se o pevnou plnou masu, kdy plošná hmotnost je tím fyzikálním parametrem, který v tomto ohledu vítězí, lehčená cihla nemůže konkurovat.

Požární odolnost: U cihel plněných polystyrenem již při teplotách mírně nad 100°C může docházet k vytékání polystyrenu z dutin, jeho vzplanutí, nemluvě o kouřových zplodinách, případně teplotní degradace jednotlivých vrstev systému dutin. Tento problém odpadá u lehčených cihel plněných vatou, která je nehořlavá. U VPC dochází k první degradaci tohoto materiálu při teplotách nad 600°C, kdy se teprve něco začíná dít s mikrostrukturní vazbou CSH fáze. Zároveň mají ale VPC cihly mnohem vyšší tepelnou kapacitu, tj. musí dojít k prohřátí celé konstrukce na oněch 600°C. To dává obrovský časový náskok této konstrukci k tomu, aby všichni bezpečně při požáru utekli a nebyli ohroženi ani kouřem ani pádem konstrukce. Opět se tedy jedná z tohoto hlediska o úplně neporovnatelné parametry. Další informace k požární odolnosti.

Tepelněizolační funkce

Tepelněizolační funkce: zde jsme vybírali konstrukce, které jsou vzájemně porovnatelné v celkovém součiniteli U. Na první pohled stejná čísla se však liší v detailech.

Pokud bude potřeba součinitel U dále snížit, na straně VPC dojde k navýšení tl. tepelné izolace, kdežto na straně lehčených cihel k žádnému navýšení tloušťky již dojít nemůže, co bude dál? Zateplení? Výrobci sami argumentují, že jednou z klíčových výhod jednovrstvé konstrukce je úspora práce. Toto je nerelevantní argument, protože pro pasivní dům v oblasti Střední Evropy je parametr součinitele U=0,1 W.m⁻².K⁻¹ postačující. Pokud by bychom ale mluvili o vyšších nadmořských výškách, či Severní Evropě, je nutné tento parametr vylepšit a v tomto případě již jednovrstvá nezateplená konstrukce nemůže obstát.

Na druhý pohled se zde dostáváme do dalších záležitostí. Tepelná obálka musí být kompaktní bez tepelných mostů. V případě jednovrstvého zdiva se dostáváme do problémů s ostěními, překlady, nadpražím. Dále je obálka oslabena stropy či soklem, kde se zdivo musí předsazovat před desku a lokálně zateplit.

Další problém je ten, že součinitel tepelné vodivosti je různý ve směru vodorovném a ve směru svislém. V případě, že se jednalo o pouze dutinové cihly neplněné izolačním materiálem mluvíme o součiniteli prostupu tepla ve vodorovném směru, nicméně systém dutin prakticky v každém parapetu, pod každým zakončením zdiva, atikami či u základů vytváří tepelné mosty, kdy ve svislém směru září dutiny na snímku z termokamery jako radiátor.

Na třetí pohled se podíváme na konstrukci a průběh teplot zateplenou stěnou jako takovou:

Záměrně jsou pro porovnání vybrány konstrukce s porovnatelným, ale nižším součinitelem U= 0,36 W.m⁻².K⁻¹

Z obrázků průběhu teplot je už i u takto malého zateplení VPC konstrukce jasně vidět, že nosná konstrukce zůstává mimo kondenzační zónu, a i v případě -10°C venku je nosná konstrukce vystavena rozdílu teplot ca 3°C, kdežto jednovrstvá nezateplená nosná konstrukce (dutinové cihly či pórobeton) ze zatížena teplotním rozdílem 30°C, tj. teplotní zatížení nosné konstrukce je 10-ti násobné! To samozřejmě má vliv i na životnost.

Dalším problémem, o kterém raději ti, co doporučují nezateplovat se již nezmiňují, že u jednovrstvé konstrukce dochází uvnitř konstrukce ke kondenzaci, protože je tam nevyhnutelně kondenzační zóna. Čím je větší rozdíl teplot, tím větší kondenzace, čím větší kondenzace, tím více nasává silikátový materiál uvnitř vlhkost, čím je větší vlhkost silikátového materiálu, tím méně izoluje.

U zateplených konstrukcí může docházet k problémům s tepelnými mosty při vadném provedení zateplení, např. u realizace hmoždinek.

Na druhou stranu VPC je jeden z mála povrchů, kde je možné realizovat zateplení celoplošným lepením a tento problém se spolu s lokálními tepelnými mosty vytrácí.

U jednovrstvé konstrukce je zásadním problémem spojování jednotlivých zdících prvků: zdicí malta nemá tepelněizolační vlastnosti, tj. vznikají tepelné mosty ve spárách. Tenkovrstvé malty na bázi PUR mají naopak problémy s minimální pevností v tahu a při dotvarování zdiva mohou selhávat, opět je tím zhoršen celý parametr statiky.

Žádná cihla plněná tepelnou izolací nemůže dosáhnout tak nízkého součinitele tepelné vodivosti, jako tepelná izolace. Hodnoty budou vždy vyšší, proto je vhodnější, aby funkci tepelné izolace přebírala tepelná izolace, nikoliv její náhražka, která se fyzikálně nemůže tepelné izolaci, tj. materiálu k tepelnému izolování přiblížit.

Další parametry k porovnání: akumulace, vzduchotěsnost, ekologie, životnost a ekonomika

Akumulace

Akumulace je funkcí hmotnosti, objemové hmotnosti nebo plošné hmotnosti stejně jako akustika. Zde jednoznačně vyhrává vysoká hmota VPC konstrukce, na základě které je akumulace vyšší než u dutinové cihly ca 3-4x. Akumulace je důležitým parametrem pro vnitřní mikroklima jak z hlediska přehřívání v létě, tak z hlediska energetických úspor v zimě. Akumulace dokáže lépe pracovat s výkyvy teploty, ale také vnitřními či solárními zisky. Z výpočtů PHPP jasně vyplývá, že rozdíl mezi vysokou a nízkou akumulací zděných konstrukcí lze uspořit ca 2% energie na vytápění. A to není málo vhledem k tomu, že se jedná o parametr doživotní.

Pro akumulaci je také důležitá masa z interiéru. Do změn teploty v reálném čase zasahuje zejména ca 10 cm hmoty ze strany interiéru. Je tedy velkým rozdílem, jestli akumulace probíhá do obvodového nosného rámečku cihly nebo do 10 cm masy.

Vzduchotěsnost

U vzduchotěsnosti je důležitá vzduchotěsná rovina (vnitřní nebo vnější omítka, případně lepidlo pod zateplovacím systémem). Samotnou vzduchotěsnost zajišťuje tato vzduchotěsná rovina, ale do konstrukce jako takové pak vstupuje mnoho prostupů – např. provádění elektroinstalací, které tuto vzduchotěsnou vrstvu narušují. U provádění elektroinstalací v dutinových cihlách, nebo jiných vzduchem plněných materiálech dochází k výraznému zhoršení vzduchotěsnosti. Je to jeden z problémů a základních požadavků pasivního domu na dosažení vzduchotěsnosti n₅₀=0,6 h^-1. U VPC konstrukce tento problém není, naopak zde jsou měřeny hodnoty velmi nízké. Z naší zkušenosti se průměrně dostáváme na hodnotu kolem n₅₀=0,25 h^-1 přičemž výjimkou nejsou ani hodnoty pod n₅₀=0,1 h^-1Viz např.: https://www.kalksandstein.cz/uvod/novinky/rekordni-blower-door

Takto nízká vzduchotěsnost znamená další dodatečnou úsporu tepla na vytápění ve výši 10%, a to není málo. Obtížné dosahování tohoto základního parametru pasivního domu je jedním z důvodů, proč se jednovrstvé konstrukce používají pro pasivní domy v SRN velmi málo.

Ekologie, životnost:

Ekologie a recyklace při bourání moderních budov se v SRN velmi řeší. V ČR se zatím o tento problém moc nezajímáme.

Nezanedbatelným faktem je to, že cihly plněné polystyrenem je obtížné recyklovat. Naopak zdivo zateplené polystyrenem lze snadno opravit kompletní rekonstrukcí zateplovací vrstvy, obě vrstvy lze při bourání oddělit a zvlášť recyklovat, ale protože VPC zdivo má vyšší životnost, spíše dojde k rekonstrukci fasády, vč. zateplení, kdežto u jednovrstvého zdiva při poškození tepelné obálky rekonstrukce není prakticky možná. Tyto argumenty nám vypovídají také o životnosti obou konstrukcí.

Velmi často odpůrci zateplování uvádí, že nezateplené zdivo je pouze omítáno a omítka má delší životnost než zateplovací systém. Toto tvrzení bylo populární v době, kdy zateplovací systémy skutečně existovaly pouhých 10-20-30 let. Nicméně dnes víme, že zateplovací systémy jsou v provozu bez přestání již 60-70 let a stále jsou funkční, tj. jejich životnost se jeví jako shodná nebo lepší než jsou samotné vnější omítky. A to ještě musíme u těch nejstarších zateplovacích systémů přihlédnout k tomu, že před 70 lety nebyla rozvinuta tak dobře stavební chemie, která dnes životnost zateplovacích systémů ještě dále navyšuje. Blíže již ve zmiňovaném článku:

https://www.kalksandstein.cz/pasivni-domy/pasivni-domy-technicke-clanky/historie-a-vyvoj-zateplovani-vapenopiskovych-staveb

Cena

Peníze jsou důležité až pouze v první řadě, v našem článku uvádíme úplně nakonec. Ti, co nechtějí zateplovat, právě zde uvádějí, že zateplení je drahé, jedná se o náročnou práci, další pracovní operaci.

Co se týká ceny, je ale potřeba počítat vše dohromady, nikoliv vybrat pouze část a tou argumentovat.

Takže pokud se pustíme do srovnání, tak zjistíme, že u porovnávaných konstrukcí bude VPC+zteplení přibližně za stejnou cenu jako zdivo jednovrstvé plněné polystyrenem či vatou. Celková cena práce bude s vysokou pravděpodobností vyšší u varianty VPC se zateplením, pokud se použije ruční zdění. Pokud se VPC bude zdít strojně, tak za zdění KS-QUADRO, které je 4x rychlejší bude také cena práce ¼ ceny ručního zdění cihel. V takovém případě lze úspěšně pochybovat, je-li celková cena práce vč. zateplení dražší než práce při provádění jednovrstvého zdiva.

Provádění detailů: tj. tepelných mostů – překlady, věnce, parapety, založení zdiva, elektroinstalace, prostupy, vzduchotěsná vrstva – jednoznačně je dražší u jednovrstvé konstrukce. Omítky vnitřní i vnější počítejme, že v obou variantách budou porovnatelné.

Velmi významným parametrem je však podlahová vytápěná plocha. Ta bude u VPC+zateplení vyšší o několik procent, tj. celá nemovitost může být o několik procent menší. Celková cena celé stavby díky nižšímu obestavěnému prostoru bude nižší, celkové tepelné ztráty rovněž. Toto jsou nejvýznamnější položky, kterými se obvykle projektant nezabývá, protože je investor nepožaduje.

Úspora na podlahové ploše je finanční gamechanger, bez kterého porovnání nemá smysl dělat.

Nebudeme se pouštět do detailů, ale jen náznak:

Pokud 1 m² podlahové plochy bytu stojí 100.000,- Kč, znamená to, že pouhý 1 mm tl. stěny navíc stojí 100 Kč na každý 1 m délky takové stěny. Jinými slovy, pokud při této ceně bytu je tl. obvodové stěny o 50 mm menší jako náš příklad na začátku, tak tu máme úsporu 5000,- Kč na každý bm obvodové stěny domu v každém podlaží.

Tj. u rodinného domu půdorysu 10x10m to je 40 bm, pokud to jsou 2 NP, tak to dělá orientačně 400.000,- Kč rozdílu. To je bez úspor na vytápění či příček.

O takovou částku by tedy musela být dražší práce na variantě obvodové stěny se zateplením, abychom se dostali na porovnatelné hodnoty. Zanedbat finanční přínos sníženého obestavěného prostoru, či navýšení podlahové plochy je naprosto hrubou chybou, která se běžně děje.

Závěr

Vyhodnocení cenového porovnání ponecháme na čtenáři. Ani u ostatních vlastností, které se porovnávaly jsme se nepouštěli do detailů a čísel, pouze jsme položili argumenty, které by měly být zohledněny. Pokud se na nás obrátíte s připomínkami, či požadavky na rozvinutí některých aspektů a porovnání, můžeme se příště pustit do dalších hlubších detailů nebo výpočtů, které byly v tuto chvíli nad rámec rozsahu tohoto už tak dlouhého článku.

Použité prameny a literatura

www.kalksandstein.cz
www.zapf-daigfuss.de
www.kalksandstein.de

20.2.2024
Autor: Ing. Martin Konečný
Organizace Kalksandstein CZ s.r.o., vápenopískové cihly Zapf Daigfuss

Článek Jednovrstvé zdivo nebo varianta s kontaktním zateplovacím systémem? se nejdříve objevil na bezstavebnin.cz.

Denní světlo je tajemnou zbraní, která může proměnit váš život. Možná jste si všimli, jak se místnost rozjasní, když otevřete okno. Naopak, když okno zavřete, příjem denního světla klesne. To je dáno tím, že izolační skla jsou plněna plynem (argonem nebo kryptonem) a neumožňují tak průchod všemu světlu. Zároveň ale díky plynu mají lepší tepelné izolační vlastnosti. Avšak okenní skla s prémiovým povlakem ECLAZ® od Internormu mají schopnost vpustit do místnosti více denního světla.

Optimalizace oken pro pasivní domy: klíčové faktory pro úspěch

Orientace a ziskovost oken

Pro dosažení celkové ziskovosti oken jsou klíčové faktory: velikost, rozmístění a zejména orientace okenních ploch. Maximální prosklené plochy na jižní straně jsou nepsaným pravidlem pro pasivní domy, což vytváří optimální energetickou bilanci. Na východě a západě je energetický vliv menší, ale na severní straně, nejméně osvětlené, je třeba minimalizovat zasklené plochy kvůli tepelným ztrátám.

Vliv výběru skla

Výběr správného skla je rozhodujícím faktorem pro úspěch návrhu. Pro pasivní domy jsou ideální skla, která nejen izolují teplo, ale také propouštějí maximální množství světla a tepla. Toto zasklení umožňuje oknům tři čtvrtě roku poskytovat příjemné přitápění zdarma.

Dynamické stínění jako řešení pro letní dny

I když sklo funguje většinu roku efektivně, jeho vlastnosti nejsou optimální pro letní období, kdy je žádoucí omezit tepelné zisky od slunce. Proto je nezbytné doplnit okna o dynamické stínění, například venkovní žaluzií, screenovými roletami nebo konstrukčními úpravami tak, aby se minimalizovaly tepelné ztráty.

Parametry rozhodující pro optimální zasklení:

1. Součinitel Prostupu Tepla (Ug): Udává, jak dobře sklo izoluje a brání úniku tepla ven.
2. Solární Faktor (g): Určuje, kolik sluneční energie sklo propustí do interiéru.
3. Světelná Prostupnost (TL): Informuje o množství světla, které projde zasklením do interiéru.
4. Světelná Reflexe (Lr): Ukazuje, jak moc sklo odrazí světlo zvenčí.

Společnost Internorm přináší ideální řešení pro pasivní domy v podobě izolačního skla ECLAZ, které kombinuje optimální parametry pro tuto specifickou stavbu:

• Propustnost světla:
  • ECLAZ propouští více světla než jiné typy skel, což přispívá k přirozenému osvětlení interiéru a podporuje pohodu obyvatel.
• Solární faktor:
  • Má vysoký solární faktor, což znamená, že do interiéru proniká významné množství sluneční energie. To je klíčové pro pasivní získávání tepla.
• Součinitel prostupu tepla:
  • Vyčnívá nízkým součinitelem prostupu tepla (Ug = 0,5 W/m2K). Tato vlastnost minimalizuje únik tepla skrze sklo a pomáhá udržovat optimální teplotu v interiéru.

Proč je důležité zohlednit všechny tři parametry?

Zvolit sklo pouze na základě jeho izolačních vlastností nestačí. V případě pasivních domů je klíčové posoudit celkovou energetickou bilanci stavby, které zahrnují tepelné ztráty a zisky. ECLAZ je vyváženým řešením, které bere v úvahu nejen izolaci, ale i propustnost světla a solární faktor.

Technologie nanášení povlaku:

Tepelně izolační skla ECLAZ jsou výsledkem pokročilé technologie nanášení výkonného povlaku na povrch skla. Tento povlak umožňuje odraz tepelných paprsků zpět do místnosti, což minimalizuje tepelné ztráty. Tato inovativní technologie zachovává maximální propustnost světla, aniž by narušovala výhled z oken.

Ideální řešení pro severní orientaci stavby:

ECLAZ je také ideálním řešením pro okna orientovaná na sever. Jeho tepelně izolační vlastnosti umožňují instalaci větších prosklených ploch na severní straně, což je obvykle náchylnější na ztráty tepla. Tímto způsobem přispívá k zvyšování komfortu a minimalizaci nákladů na vytápění.

Výhody Skla ECLAZ:

• Minimální propustnost tepla: Ug = 0,5 W/m2K
• Vysoký solární faktor: 60 %
• Vysoká propustnost světla: 77 %

Výsledkem je sklo, které efektivně udržuje teplotu v interiéru, poskytuje dostatek světla a podporuje energetickou účinnost pasivních domů.

Použité prameny a literatura:

www.internorm.cz

www.noviaokna.cz

14.11.2023

Autor: Bc. Klára Čengeryová
NOVIA OKNA s.r.o., 1st window partner Internorm

Autorizovaný obchodní partner pro ČR

Článek Prémiové sklo ECLAZ® se nejdříve objevil na bezstavebnin.cz.

Jak bezpečná je tato technika závorování, otestovali návštěvníci jednoho obchodního centra. Přesvědčte se o výsledku na našem videu.

I-tec Secure

Pod zvučným názvem „I-tec“ vyvinul Internorm celou sérii revolučních technologií, které splňují rostoucí nároky na design, kvalitu a bezpečnost.

Systém I-tec Secure je plně integrované závorování, které je možné vyrobit až do třídy bezpečnosti RC3. U oken Internorm KF510, kde je standardně integrován tento systém kování, je téměř nemožné takové okno vypáčit. Při zavírání okna se otevřou klapky, které tlačí po všech stranách přímo do vnitřku rámu. Pokud k oknu přidáte ještě uzamykatelnou kliku, rám okna už dosahuje na bezpečnostní třídu RC2N. Když k rámu přidáme ještě bezpečnostní lepené vrstvené sklo, zloděj už Vás raději obejde.

Co tyto bezpečnostní třídy znamenají?

V oblasti stavebních výplní existují standardně 2 bezpečnostní třídy. A to RC2, vyšší pak RC3. Aby okno spadalo do konkrétní bezpečnostní třídy, musí ji splňovat jako celek. To znamená, že pro danou třídu je nezbytné použít nejen adekvátní okenní kování obsahující bezpečnostní body na všech uzávěrech, ale také vlepovaná bezpečnostní skla či bezpečnostní kličku. Podívejme se tedy podrobněji na to, co musí nejčastěji vyráběné bezpečnostní třídy RC2 a RC3 splňovat:

RC2

V třídě RC2 musí okno odolat minimálně 3 minutám fyzického násilí zloděje, který používá jednoduché nářadí na páčení (například šroubovák). Okno musí mít bezpečnostní zasklení podle ČSN EN 356 P4A a musí být vybavené okenní kličkou se zámkem nebo blokovacím tlačítkem s odolností 100 Nm. Pod kličkou je vložená podložka zabraňující vyvrtání.

RC3

Zkouška pro třídu RC3 už předpokládá, že jde o zkušeného zloděje, který má jisté povědomí, jak překonat dveře a okna a má k dispozici nejen svou fyzickou sílu a drobné nářadí, ale také dlouhé páčidlo nebo ruční vrtačku. Okno v této třídě musí mít bezpečnostní zasklení podle ČSN EN 356 P5A, okenní kličku se zámkem nebo blokovacím tlačítkem s odolností 100 Nm a podložku proti vyvrtání.

Co je sklo bezpečnostní VSG sklo?

 VSG sklo je vyrobeno spojením dvou nebo více tabulí skla pomocí několika vrstev bezpečnostní PVB fólie, která se vyznačuje vysokou pevností, přilnavostí a elasticitou. Pokud dojde k rozbití skla, střepy zůstanou přilepeny k této fólii, nevypadnou ven a neohrozí zdraví člověka. Zároveň fólie představuje překážku vůči vniknutí osob nebo předmětů přes rozbité sklo. VSG skla jsou tedy vhodné pro zvýšení bezpečnosti proti vloupání nebo také při stropním zasklení.

V třídách P1A – P2A jsou mezi dvěma skly alespoň 2 PVB fólie a poskytují zejména ochranu proti vandalismu.

V třídách P3A – P4A jsou mezi dvě skla vložené minimálně 4 PVB fólie a takové sklo poskytne střední úroveň ochrany – odolá méně závažnému ručně vedenému útoku. Bezpečnostní VSG sklo v třídě P4A je podmínkou pro okna v třídě RC 2.

V třídě P5A je mezi dvě skla vloženo minimálně 6 PVB fólií a takové sklo dostatečně dlouho odolá i promyšleným útokům pachatele s dokonalejším nářadím. Bezpečnostní VSG sklo v třídě P5A je podmínkou pro okna v třídě RC 3.

Použité prameny a literatura:

www.internorm.cz

www.noviaokna.cz

31.10.2023

Autor: Bc. Klára Čengeryová
Organizace NOVIA OKNA s.r.o., 1st window partner Internorm

Autorizovaný obchodní partner

Článek I-tec Secure – okna, která odolají zlodějům se nejdříve objevil na bezstavebnin.cz.

V dnešním článku se podíváme na vápenopískové zdivo a problematiku pasivních domů. Proč se zděné pasivní domy staví převážně z vápenopísku? Nebo proč vápenopískové domy mají téměř vždy lepší energetický standard než je tomu u domů jiné konstrukce?

Není to náhoda, vápenopískové cihly mají celou řadu parametrů, které těmto standardům napomáhají a postupně si je představíme.

Co je pasivní dům?

Hlavní myšlenkou pasivního domu nejsou nějaká čísla, parametry. Hlavní myšlenkou pasivního domu, definovaného PHI Darmstadt Prof. W. Faistem v roce 1991 je, že pasivní dům je takový, který nepotřebuje ke svému vytápění žádný aktivní otopný systém. K jeho vytápění postačí solární zisky, vnitřní zisky. Poslední složkou ohřívání vnitřního prostoru je dohřev vzduchu, který je potřeba dovnitř přivádět pro život obyvatel. Z této myšlenky vznikly všechny známé parametry pro pasivní dům.

Aby fungovala rekuperace a dohřev vnitřního vzduchu, je nezbytné, aby tepelná obálka pasivního domu byla prakticky vzduchotěsná. Není možné, abych vyměňoval vzduch mezi vnějším a vnitřním prostředím, skrz které si prakticky fouká jak chce. Proto je definována vzduchotěsnost pro pasivní dům n50=0,6 h-1. Což v praxi znamená, že dům má pouze takové netěsnosti, že při slušném tlaku větru venku se uvnitř budovy vymění max. 60% veškerého vzduchu za hodinu.

Pro klima střední Evropy, tj. pro teploty a sluneční svit v této oblasti již pak vyplynulo, jak musí vypadat vnější obálka domu, kterému můžeme říkat pasivní, aby byla naplněna původní myšlenka. Z toho se ukázalo, jak mají vypadat okna, s jakými parametry trojskel, aby bylo dosaženo solárních zisků, a jak má vypadat tepelný parametr obvodové stěny a celková tepelná ztráta pasivního domu pak vychází na 15 kWh/m2a.

Pro návrh a dimenzování pasivního domu vyvinul PHI Darmstadt velmi účinný softwarový nástroj PHPP. Pokud nejsou dodrženy tyto parametry, nejedná se pak o pasivní dům tak jak ho definoval jeho vynálezce.

Např. v ČR si ulevujeme tím, že definujeme jiné klimatické podmínky, nebo jinak definujeme podlahovou plochu ve vzorci pro potřebu energií a často pak takový dům sice vykazuje nějaká čísla a parametry, říká se tomu pasivní dům, ale s myšlenkou prof. Faista to nemá již nic společného. Je to pak znát i na spotřebě energií, která je pro takový „český pasivní dům“ úplně jinde.

Zděný nebo dřevěný pasivní dům?

Nejdůležitějším parametrem dimenzování v pasivním domě jsou a zůstanou vždy ty nejslabší konstrukce z hlediska tepelné techniky, což zatím stále jsou okna. Druhou nejdůležitější a nutnou podmínkou je tepelná a vzduchotěsná obálka domu.

Dřevěný pasivní dům

Pasivní domy jsou často spojovány s dřevostavbou. A skutečně dřevostavby tvoří ze skupiny pasivních domů ca 30%. Tradiční zemí, kde se staví dřevostavby v pasivním standardu je Rakousko. V ČR, ale i v Německu máme raději zděný pasivní dům.

Dřevostavba má výhodu, že na vnější obálce domu může používat celou tloušťku stěny jako tepelnou izolaci. Zde ale výhody nutné k dosažení pasivního domu prakticky končí.

Dosáhnout kvalitní vzduchotěsnosti u dřevostavby není legrace. Je nutná celá řada technických opatření (vzduchotěsné folie, desky, omítky), bez kterých lze dobré vzduchotěsnosti dosáhnout jen obtížně – jinými slovy skrz dům fouká tam a zpět. Tento efekt může být ještě násoben dotvarováním dřevěných konstrukcí vlivem stáří, změn vlhkosti apod. Samozřejmě kondenzace vlhkosti díky dosažení rosného bodu v konstrukci je pro dřevostavbu smrtelné, takže dřevostavba obsahuje obrovskou řadu komplikovaných detailů, které nejsou pro každého a pro stavbu svépomocí už vůbec ne.

Nízká akumulace dřevostavby navyšuje potřebu energie na energie a to až o 4% oproti masivnímu zděnému vápenopískovému domu. 4% peněz za energie doživotně? To není málo…Nehledě na to, že nízká akumulace zhoršuje komfort užívání stavby nejen v zimě, ale i v létě. Přehřívání v době, kdy i v ČR máme extrémně vysoké teploty není to, co bychom od moderního bydlení chtěli a klimatizace akumulaci opravdu nenahradí.

Dřevostavba je s ohledem na plánovanou životnost dražší než zděný pasivní dům.

Zděný pasivní dům

Abychom dosáhli zděného pasivního domu, potřebujeme obvodový plášť, které bude mít pokud možno co nejlepší tepelně-technické parametry. To samo ale o sobě nestačí. Potřebuji také mít co nejlepší poměr A/V, což je ochlazovaná vnější obálka v poměru k vnitřnímu objemu budovy. Pokud mám špatný tvar budovy – např. bungalov, pasivního domu dosáhnout nelze i kdyby byl na zdi 1 m izolačního materiálu!

Proto mimo kvalitního tvaru, orientace budovy a oken potřebuji pro obvodovou stěnu materiál, který mi toto splňuje. A to je důvod, proč právě ten, kdo se pasivními domy profesionálně zabývá dospěje k závěru, že zděný pasivní dům je nejlepší postavit z vápenopískových cihel.

Vápenopískové cihly nejsou tepelným izolantem, řeknete si.

Správně. Ve vápenopískovém průmyslu se již před 60 lety rozhodli, že nepůjdou proti přírodním fyzikálním zákonům a jednotlivé funkce obvodového pláště rozdělí. Základní funkce zdiva jako je statika, akustika, akumulace, požární odolnost plní vápenopísková cihla a to skvěle.

Ve všech těchto parametrech – statika, akustika, akumulace, požární odolnost je mezi zdícími materiály vápenopísek naprosto nejlepší. Z hlediska statiky, akustiky a akumulace je srovnatelný pouze beton. Z hlediska akumulace máme vápenopískové zdivo lepší oproti červené cihle zhruba na čtyřnásobných hodnotách, porobeton či dřevostavby nelze prakticky srovnávat.

Tepelnou funkci zdiva vápenopískového domu plní pak tepelná izolace. Vždyť jaký jiný materiál má lépe tepelně izolovat, než tepelná izolace k tomu určená?

Důvodem rozdělení těchto jednotlivých funkcí obvodové stěny jsou fyzikální zákony. Nelze totiž mít extrémně pevný materiál na statiku, který zároveň dobře tepelně izoluje. Výrobci, kteří jdou tímto směrem (porobeton, dutinové cihly všeho druhu) vždy musí volit mezi statikou, akumulací, akustikou a tepelnou izolací. Buď máte jedno nebo druhé, obojí zároveň příroda nedovoluje.

Výsledkem obvodové konstrukce vápenopískového zděného pasivního domu je velmi štíhlá, pevná nosná akumulující zeď z vápenopísku, obalená masivní tepelnou izolací. Celková tl. této konstrukce je velmi nízká, podstatně nižší než u porobetonu, nebo dutinových cihel. A to je velmi důležité, pokud chci dosáhnout parametrů pasivního domu 15 kWh/m2 rok a také pokud chci dosáhnout velmi dobrého poměru A/V. U skutečného pasivního domu dle PHPP prostě není jedno, jak jsou jednotlivé konstrukce vlastně tlusté a kolik zabírají obestavěného prostoru!

Snížení obestavěného prostoru není dobré jen pro potřebu tepla na vytápění, ale hlavně pro snížení nákladů na výstavbu! Takže efekt je tam jak při výstavbě, tak doživotní při spotřebě energií! Tomuto tématu se blíže věnujeme v článku: Od prvního záměru ke konstrukčnímu systému Zapf Daifuss Kalksandstein

Výhody vápenopískového zdiva pro pasivní dům

Vápenopískové zdivo má další výhody pro pasivní dům. Mimo již zmiňované akumulace, která pomáhá snížit spotřebu energie v zimním období je to také naprostá rovinnost, nasákavost povrchu zdiva, které pak umožňuje celoplošné lepení tepelné izolace, která je tak kompaktní bez tepelných mostů.

Absence tepelných mostů je jedním z dalších důležitých parametrů pro dosažení pasivního standardu. Pokud se podíváme např. na dutinovou cihlu, tak tam dosažení kvalitních parametrů ve svislém směru díky dutinám je prakticky vyloučené (brutální tepelné mosty v hlavě a patě zdi, parapetech, ostěních….) Zároveň u jednovrstvého zdiva typu porobetonu či dutinové cihly, nebo dutinové cihly vyplněné izolantem dochází v zimním období vždy k tomu, že rosný bod je uvnitř konstrukce, tj. konstrukce je uvnitř vlhká a vlhká konstrukce jaksi tepelně neizoluje – to stejné se může dít i u dřevostavby.  Tento efekt je tím větší, čím je větší zima venku, jinými slovy – všechny jednovrstvé konstrukce izolují tím méně, čím je větší zima venku. S touto realitou reklamní letáky, či tepelně-technické výpočty nepočítají…

Toto se u sendvičové konstrukce dít nemůže, pokud není prodyšná masivní tepelná izolace, je rosný bod až na vnějším povrchu tepelné izolace, tj. úplně mimo budovu! Tj. rosný bod se nedostává do konstrukce a zároveň je vápenopískové zdivo chráněno proti tepelným výkyvům, protože nosná konstrukce je naprosto vždy v teplotě nad +18 °C. To vše znamená úplně jinou životnost stavby než obvodová nosná konstrukce, která je každým rokem v zimě vystavována rozdílu teplot ca 30°C. Zato vápenopísková konstrukce zděného pasivního domu je vystavována rozdílu teplot v zimě pouze 2°C.

Vzduchotěsnost zděného pasivního vápenopískového domu se díky výše uvedeným vlastnostem dosahuje velmi lehko bez dalších vícenákladů a je také dosahováno vždy lepší vzduchotěsnosti než u dutinových cihel, dřevostaveb nebo porobetonů.

Tématem vzduchotěsnosti se zabýváme také v článku: Co lze vyčíst ze statistik, aneb jaké se staví v ČR pasivní domy?

Průměrné hodnoty vzduchotěsnosti n50 jsou pod 0,3 h-1, tj. dvojnásobně překračují požadavky pasivního domu. S nevyhovujícím domem na vzduchotěsnost jsme se u pasivního zděného domu ještě nikdy v ČR nesetkali, oproti tomu u dřevostavby, nebo dutinových cihel je to běžné, že se hodnoty n50=0,6 h-1 dosahuje velmi těžce. Naopak u vápenopískového pasivního zděného domu je pravidelně dosahováno různých rekordních hodnot, jako např. zde n50=0,05 h-1: Rekordní Blower-door.

Takovéto vynikající parametry při provádění pasivního domu srazí potřebu energie na vytápění dle PHPP o dalších 10-15%, takže již tak vynikající pasivní dům ještě vylepšíme.

Stavíte pasivní dům?…. a jak to víte?

http://diagnostika-palecek.cz/cz/

Z jakého materiálu se staví pasivní domy ve světě?

O tom, z čeho se staví pasivní domy se můžeme koneckonců přesvědčit z nezávislého zdroje, databáze pasivních domů:

Celý svět: www.passivhausprojekte.de ČR ( i když zde nelze vše považovat za pasivní domy): https://www.pasivnidomy.cz/katalog-pasivnich-domu/

Např. Německo. Budeme brát konzervativně nové RD, kde je podíl dřevostaveb nejvyšší. Pokud bychom brali průřez celým trhem, pak je staveb z VPC více než ze dřeva.

• Masivní zděné stavby: 51%
• Dřevostavba: 34%
• Smíšené stavby: 13% (např. 1. NP masivní zděná stavba, podkroví dřevostavba, nebo různé přístavby, nástavby, kde jsou různé kombinace materiálů, z velké části KS a dřevo)
• Schalungssteine: 2% (okrajová záležitost)

Z masivních staveb je: 

• 56% vápenopísek se zateplením
• 22% betonové tvárnice zateplené
• 6% pálené cihly zateplené
• 3% porobeton se zateplením
• 3% pálené cihly jednovrstvé
• 10% ostatní systémy

Závěr

Jak je vidět, vápenopískové cihly jsou nejen z našeho pohledu nejlepším možným materiálem pro zděné pasivní domy. Je to dáno poměrně specifickou sadou vlastností, které jsme v článku zmínili a tyto vlastnosti se jinými materiály velmi obtížně nahrazují.

V galerii na našem webu si můžete prohlédnout celou řadu realizací zděných pasivních domů v ČR. https://www.kalksandstein.cz/galerie/foto-ceska-republika/foto-cr-pasivni-domy-15-kwh-m

Není to však jen o materiálu. Z našeho pohledu je důležité v oblasti pasivních domů i další vzdělání a poradenství. Pokud si to investor přeje, součástí cenové nabídky je i diskuse nad konkrétním projektem.

Použité prameny a literatura

www.kalksandstein.cz
www.zapf-daigfuss.de
www.kalksandstein.de

8.6.2023
Autor: Ing. Martin Konečný
Organizace Kalksandstein CZ s.r.o., vápenopískové cihly Zapf Daigfuss

Další obrázky:

Článek Zděný pasivní dům z vápenopískových cihel Zapf Daigfuss se nejdříve objevil na bezstavebnin.cz.

Že se provazují rohy při zdění u zdiva je přeci jasné každému zedníkovi. Když to tak není, tak někteří říkají, že to je „proti přírodě“. V tomto článku se podíváme na to, jak to vlastně je.

Umístění většího kamene – vazáku se dělalo odjakživa, protože zajišťovalo zpevnění rohu a přenesení sil „za roh“. Takový obvykle opracovaný větší kámen zajistil, že nevypadne ze zdi, protože zdi samotné se konstruovaly obvykle z malých zdících prvků, ať již to byl malý lomový kámen, či běžné maloformátové cihly. Nejslabším článkem konstrukce zdiva nebyly zdící prvky, ale vždy spojovací materiál – malta. Ještě ve druhé polovině 20. století absentovala kvalitní stavební chemie, takže zdicí malta byla vždy tím, co limitovalo únosnost a pevnost celé konstrukce zdiva. Stejně tak se až od konce 20. století začínají používat větší a větší zdící prvky, kde najednou zdící malta se mění v tenkovrstvou, jsou stále menší spáry a větší zdící bloky.

Že se zdící prvky musí převazovat je vcelku jasné kvůli přenášení tlakových a smykových sil.

Jak je tomu ale v rohu? Je i u moderních materiálů s minimální spárou a velkými zdicími prvky žádoucí, aby se síly přenášely „za roh“?

Možná už tušíte odpověď. Záleží na konstrukci stropů, zatížení a rozložení vnitřních sil. Každá stěna musí být staticky bezpečná a samostatně ustát zatížení, které na ní působí, ne se spoléhat na tu stěnu „za rohem“ že pomůže.

Stejně jako u každého jiného materiálu, tak také u každého druhu zdiva je potřeba v projekční fázi se podívat na dotvarování. Je naprosto běžné, že se počítá s dotvarováním ocelových, dřevěných konstrukcí. Běžně se počítají průhyby ŽB stropních konstrukcí, běžně u každého mostu vidíme uložení např. na ložisko kvůli délkovému dotvarování celého mostu. U zdiva je toto nutné posoudit také.

Aby bylo zdivo bezpečné z hlediska tvorby trhlin, nesmí docházet k délkovému dotvarování většímu než 0,2 mm/m délky zdiva. Pokud je tato hodnota mezi 0,2-0,4 mm/m zdiva, pak je vznik trhlin sporný, pokud je tato hodnota nad 0,4 mm/m zdiva, pak velmi pravděpodobně dojde ke vzniku trhlin. Nutné je početní posouzení.

Typy dotvarování

U materiálů, které mají jako své dotvarování roztažnost zabraňuje provázání rohu „vyjetí“ toho rohu ven. Jinými slovy, pokud zdivo, které se v principu snaží roztáhnout v rozích neprovážeme, pak ty rohy opravdu ven „vyjedou“.

Typickým příkladem je zdivo z pálených cihel, to je to, na co jsme všichni zvyklí a historicky je to ještě podpořené zkušeností z kamenného zdiva, u kterého „rozjíždění“ je způsobeno jak jsme již psali výše měkkou zdící maltou, která je v celé konstrukci ve velkém množství.

Co když ale máme zdivo, které se smršťuje? To je opačný příklad. Pokud takové zdivo v rozích převážeme, pak se smrštění projeví nejen na dané zdi, ale také na té „za rohem“ a to tak, že popraská.  Mezi materiály, které se smršťují patří například VPC, ale také betony – železobeton, nebo lehké betony..

Z následující tabulky vidíme hodnoty smrštění jednotlivých materiálů vidíme, že největším problémem jsou potenciálně zdící prvky z lehčených betonů, kde hrozí smrštění větší, než je bezpečné pro to, aby nevznikaly ve zdivu trhliny:

Proto například výrobci pórobetonu doporučují do parapetů pod okno vkládat výztuž, aby takové smrštění bylo eliminováno. Výrobci pálených cihel doporučují zdivo provazovat v rozích, aby bylo eliminováno roztahování zdiva. No a zároveň výrobci vápenopískových cihel doporučují tzv. „Stumpfstosstechnik“ tj. techniku tupých spojů.

To totiž pomáhá eliminovat dotvarování zdiva, které je opačné než většina běžných zedníků, ale i stavebních inženýrů v České republice zná.

Vápenopískové zdivo je velmi pevné, jedná se o křehký materiál. Zároveň je to materiál velmi přesný, který se zdí výhradně na tenkovrstvou maltu cca 3 mm. Pokud takovéto zdivo spojujeme s dalšími materiály, např. s betonem, ŽB v základech, stropních konstrukcích apod. Pak spojujeme pevné tvrdé, křehké s pružným a tam mohou vznikat další problémy. Takové zdivo nemá moc míst, kde by mohlo dotvarovat, a protože konstrukce je vždy chytřejší než je statik nebo projektant, tak si praskne tam kde je potřeba, a obvykle to bude ve spárách mezi bloky buď ve vodorovných nebo svislých.

Technika svislých spar pomáhá eliminovat toto dotvarování tím, že mimo ložnou vodorovnou zakládací maltu vytváří na konci každé stěny měkký tupý spoj, který se může v rámci celé stavby smršťovat a zdivo za „rohem“ tak nepopraská. A to je účelem.

U VPC nikdy nehrozí „vyvalení“ zdiva ven, protože se neroztahuje, na rozdíl od zdiva cihelného.

Závěr

U VPC se rohy neprovazují. Důvodem jsou fyzikální vlastnosti zdiva, které má dotvarování smrštění, což je přesný opak než většinově známe zdivo z cihel pálených. Jinými slovy, když zdivo z pálených cihel neprovážu, tak může popraskat. Naopak, pokud zdivo z VPC provážu, tak může popraskat.

Samozřejmě je nutné vzít v potaz o jakou se jedná stavbu, za návrh zdiva je kompletně zodpovědný projektant, autorizovaná osoba, který určuje jak to na stavbě má být. Může provést analýzu, výpočty a stanovit jiný způsob zdění.

Abychom byli fér, VPC lze v některých případech provazovat, ale v takovém případě je dobré mít tento postup podložený výpočtem a je nutné „vědět co dělám“. Neprovazování VPC je z pohledu možného vzniku trhlin na straně bezpečnosti.

Zodpovědnost za špatné provedení těžko nese pouhý zedník, pokud si není vědom materiálových charakteristik jednotlivého druhu zdiva. Naopak zodpovědnost nese za případné poruchy ten, kdo si je materiálových vlastností vědom a buď je ignoruje („zdivo se vždycky provazovalo, tak tady to budete provazovat taky!“, což často slýcháme i od autorizovaných inženýrů na stavbě – stavbyvedoucích, nebo stavebních dozorů), nebo materiálové vlastnosti ani nezná.  Poměrně často se samozřejmě stává, že tohle nikdo neřeší, v takovém případě je možné, že se poruchy objeví.

Obrázkové přílohy:

Použité prameny a literatura

www.kalksandstein.cz
www.zapf-daigfuss.de
www.kalksandstein.de

8.6.2023
Autor: Ing. Martin Konečný
Organizace Kalksandstein CZ s.r.o., vápenopískové cihly Zapf Daigfuss

Článek Vápenopískové zdivo, tupý spoj – převazovat či nepřevazovat? se nejdříve objevil na bezstavebnin.cz.