Co stavebník, to originál a trochu jiná filozofie. Co vás vedlo k tomu vůbec začít uvažovat o výstavbě pasivního domu? Jaké byly hlavní motivy? Jak dlouho v pasivním domě bydlíte?

O pasivní domy se zajímám velmi dlouho a jsou i součástí mé profese energetického specialisty. Je to pro mě standard, nenapadlo by mě stavět jinak (= hůře). Stavět pasivní dům též znamená (kromě energetické úspornosti) stavět dům vysoké kvality s dlouhou životností. Hlavními motivy byla co možná největší energetická soběstačnost, odolnost proti růstu cen energií a co nejmenší vliv na životní prostředí. V domě bydlíme něco přes rok – od března 2023.

Můžete krátce představit koncepci Vašeho domu? Čím je specifický?

Při plánování jsme se na to nedívali jako na dům, ale jako na místo pro život, které tvoří zahrada s ovocnými stromy a keři, dům je její součástí, jsou tam prostory pro zpracování a uskladnění produktů ze zahrady (stodola a sklípek), nakládá se tam šetrně s vodou a celé to má nízkou spotřebu energie, nízké provozní náklady a neovlivňuje to negativně životní prostředí.
Cílem bylo minimalizovat spotřebu neobnovitelné energie, hlavními zdroji energie je proto zplyňovací kotel na dřevo a štěpku, kde spalujeme hlavně dřevní odpad ze zahrady, který bychom stejně museli nějakým způsobem likvidovat a takhle si s ním zároveň zatopíme a ohřejeme teplou vodu. Dalším zdrojem energie je fotovoltaický systém. Nákup elektřiny ze sítě je minimální.
Samotný dům má specificky řešené letní stínění oken – na jihu jsou nad okny jen pevné markýzy ze dřeva, doplněné interiérovými roletami na oknech. Na západ jsou okna stíněna posuvnými vnějšími okenicemi ze dřeva. Hlavní důvod je estetický – je tam kombinace jen dvou povrchů / barev – bílá fasáda a dřevěné doplňky z modřínu, stodola je celá obložena modřínovým dřevem.

Jaké materiály a řešení jste zvolili pro výstavbu domu?

Zděná masivní konstrukce z vápenopískových cihel od Kalksandstein CZ, Plastová okna s trojsklem s vysokým solárním faktorem Internorm od Novia okna, větrací jednotka ze zpětným získáváním tepla Nilan, kotel na dřevo a štěpku pro vytápění a ohřev teplé vody Verner, fotovoltaický systém pro spotřebiče a ohřev teplé vody mimo topnou sezónu.

Za 1. rok jsme zaplatili celkem 8 700 Kč za elektřinu a příjmy jsme měli pár stokorun za prodanou elektřinu do sítě. Na topení a ohřev vody v topné sezóně nám stačilo vlastní dřevo z prořezávky stromů…

Jaký byl první rok v pasivním domu? Existuje něco, co vás překvapilo? Něco na co jste do té doby nebyli zvyklí?

Připadali jsme si jako na roční dovolené v komfortním hotelu :-). Překvapila mě stabilita teploty v interiéru, přestože venku probíhaly velké teplotní výkyvy. Zejména brzy na jaře v březnu a dubnu, kdy už se netopilo, tak byla teplota stabilní i když bylo období s teplotami kolem 30°C, které vystřídalo chladné počasí s ranními mrazy – dům jako by si ničeho ani nevšiml, a bylo v něm stále stejně velmi příjemně. Výjimku tvořily koupelny, které nejsou na osluněné straně domu – v nich byly nižší teploty než bychom si přáli. S tímto jevem jsme počítali a v koupelnách jsou sálavé elektrické panely pro přitopení.
Později na jaře bylo třeba začít zavírat předokenní okenice, aby slunce nepřehřívalo interiér – to bylo nové, a protože máme okenice ručně ovládané, museli jsme na to myslet. V největších letních horkách jsme pak na noc otevírali některá okna, aby se interiér více vychladil. To jsme ve starém domě dělali též, ale ne tak často.

Jak se změnil s nastěhováním do pasivního domu váš životní styl? Nese s sebou takové bydlení i svá specifika?

Cítíme se mnohem lépe. V domě je více světla než ve starším domě, kde jsme bydleli. Když v zimě zasvítí slunce, tak od oken jde příjemné teplo. V předchozím bydlení byly v zimě nepříjemně chladné stěny a hlavně kouty, v nich se tvořila plíseň. Přestože jsme se snažili větrat, ty plísně se odstranit nedařilo, i vzduch – hlavně ráno – nebyl příjemný. Nic z toho v pasivním domě není ani náznakem, a když se ráno probudíme, je příjemné se nadechnout čerstvého vzduchu, který je v domě stále.  

Jak hodnotíte investici do pasivního domu po letech? Šli byste do takového počinu znovu?

Zatím je to po roce a kousek, ale i po této krátké době víme, že to byla správná volba.

Existuje něco, co byste dnes s odstupem řešili jinak, možná lépe?

Celkově jsme velmi spokojeni a zásadního bychom neměnili nic.
Už jsem zmiňoval nižší tepelnou pohodu v koupelnách těsně před začátkem a po konci topné sezóny, protože jsou na neosluněné straně. Ale neřešili bychom to jinak, nechtěli bychom koupelny situovat na jih na úkor obytných mnohem více využívaných místností. Už dopředu jsme to řešili instalací el. sálavých panelů, které pouštíme dle potřeby.
Na domě ale je řada drobností, které bychom udělali lépe – větší rezervy v elektroinstalaci na budoucí změny, pevné stínící markýzy z kvalitnějšího dřeva atd. atd.

Plánujete v blízké době další dodatečné investice?

Momentálně nic. Všechno bylo promyšleno dopředu a zahrnuto v projektu (včetně sklípku mimo dům, dílny atd.) Fotovoltaický systém na domu je – byl už součástí energetické koncepce domu.

Jak je na tom Váš pasivní dům v číslech, podělíte se se čtenáři o náklady na jeho provoz?

Za 1. rok jsme zaplatili celkem 8 700 Kč za elektřinu a příjmy jsme měli pár stokorun za prodanou elektřinu do sítě. Na topení a ohřev vody v topné sezóně nám stačilo vlastní dřevo z prořezávky stromů v zahradě a odřezky dřeva ze stavby domu a stodoly. Vodu máme z vlastní studny, u ní jsou náklady v jednotkách tisíc za rok na filtry a pak využíváme vodu dešťovou.

Čísla jsou jen jedna strana mince. Jaké nefinanční hodnoty vás napadají, když se mluví o pasivním domu?

Větší duševní pohoda, protože se nemusím stresovat, když ceny energií letí nahoru, větší tepelný komfort a stále čerstvý vzduch v interiéru (když zrovna soused nezatopí v kotli kdoví čím – to je pak lepší vzduchotechniku vypnout).

Jaké rady byste dali lidem, kteří jsou teprve na začátku cesty a pasivní dům teprve zvažují?

Mít otevřenou mysl, popovídat si s lidmi, kteří už v pasivních domech žijí, zeptat se jich na zkušenosti. Dát si schůzku s architektem nebo projektantem a energetickým specialistou a sledovat co říkají – jaké mají zkušenosti, jak by daný dům řešili. Z toho, jak budou zodpovídat dotazy, se dá hodně poznat – jak budou následně řešit otázky a problémy při projektování. Podle toho vybrat projektanta a energetického specialistu a spolupracovat s nimi na detailním řešení projektu – a dům pak podle projektu i postavit (nenechat si do toho šťourat zedníkem, stavební firmou, bratrancem, co už postavil tři domy, sousedem…). A v tom všem jim přeji hodně štěstí, protože je to náročná věc, ale s výsledkem, který za to stojí.

Děkujeme za rozhovor.

Článek Pasivní domy: rozhovory s investory, #3 díl se nejdříve objevil na bezstavebnin.cz.

Co stavebník, to originál a trochu jiná filozofie. Co vás vedlo k tomu vůbec začít uvažovat o výstavbě pasivního domu? Jaké byly hlavní motivy?

Chtěl jsem postavit dům dle aktuálních moderních trendů, samozřejmě energetická náročnost byla také motivací. Nechtěli jsme poté ve stáří řešit stále zvyšující se ceny energií.

Jak dlouho bydlíte ve svém pasivním domě?

7 let

Můžete krátce představit koncepci Vašeho domu? Čím je specifický?

Stavbě domu předcházel výběr pozemku, který jsme měli dlouho před stavbou domu již zakoupený. Pozemek umožňoval správnou orientaci pasivního domu s ohledem na světové strany a případné stínění. Hlavně jsme se ale inspirovali v zahraničí: V Rakousku, Německu, Švýcarsku, kde je podobná výstavba dávno běžná. Z hlediska architektury nás oslovil tzv. „Bauhausstyl“, který je dnes moderní a velmi podobný funkcionalismu. Takže velké přesahy střech, terasy, prosklené plochy, ale zároveň propojení domu s okolním pozemkem, zahradou a přírodou. Důležité pro nás bylo zachovat výhledy do krajiny, v jednom směru máme výhled na horu Říp, tento výhled musel být zachovalý bezpodmínečně.

Po delším čase užívání domu se ukazuje, že volba lepší komponent a materiálů se těžce vyplatila. Není potřeba nic měnit, řešit.

Jaké materiály a řešení jste zvolili pro výstavbu domu?

Vždy jsme uvažovali pouze o masivní stavbě. Dřevostavba nám není vlastní. I u materiálů jsme se již před zadáním studie architektovi zabývali vlastním průzkumem a opět jsme se inspirovali v zahraničí, jaké jsou trendy, z čeho a jak se staví. Určitě jsme chtěli kvalitnější materiály s ohledem na jejich užitek. Ono často výběr materiálu znamená navýšení ceny o třeba +10-20%, ale užitek se zvýší klidně o 100 nebo 200%.

Zdivo jsme vybrali Kalksandstein. Zejména kvůli vlastnostem. Pro některé příčky jsme mohli navýšit akustickou pohodu, šíře sortimentu nám pomáhala řešit veškeré požadavky domu, garáže. Použili jsme různé tloušťky stěn, zakládací izolační bloky…

Okna Internorm – rakouská, jasná jednička mezi výrobci oken pro pasivní domy. Nechceme po 20-30 letech měnit takto důležité komponenty domu, proto nemá smysl volit levnější, méně kvalitní okna a za 20 let je měnit. Okna Internorm již nikdy měnit nebudeme!

Rekuperace je Stiebel Eltron.

Jaký byl první rok v pasivním domu? Existuje něco, co vás překvapilo? Něco na co jste do té doby nebyli zvyklí?

Překvapila nás naprostá tepelná stabilita celého domu. Je jedno jestli jste na chodbě, v ložnici nebo obýváku, stále máte stejnou teplotu. Nemusíte řešit, že na chodbě je zima, nebo naopak v nějaké místnosti příliš teplo. Stabilita masivního pasivního domu je neskutečná. V zimě nás překvapilo, jakou při dané konstrukci domu má sílu slunce, jak je schopné i ve studených dnech dům bez problémů vytopit, pokud svítí.

A další věc, bez které bychom již si nedovedli představit bydlení vůbec: Extrémní vliv rekuperace na kvalitní čerstvý vzduch v interiéru.

S tím souvisí i vysychání stavby po dokončení, neměli jsme sebemenší problém např. s plísněmi apod. Všechno zařídila rekuperace.

Jak se změnil s nastěhováním do pasivního domu váš životní styl? Nese s sebou takové bydlení i svá specifika?

Žena byla zvyklá odjakživa větrat. Hned ráno, při vaření, večer před spaním. Na čerstvý vzduch si potrpíme, bydleli jsme v panelovém domě. Chvíli trvalo, než jsme pochopili, že tohle se dělat vůbec nemusí. Samozřejmě že může, ale nemusí, není to totiž vůbec potřeba. Změna je extrémní. V létě, na jaře máme okna často otevřená kvůli propojení s přírodou, přeci jen je také cítit vůně, slyšet ptáky, není to jen o čerstvém vzduchu nebo tepelných ztrátách.

Chvíli nám také trvalo, než jsme se naučili správně ovládat vytápění a VZT a dobře všechno sladit s režimem celé naší čtyřčlenné rodiny.

Bydleli jsme v panelovém bytě o rozloze 60 m2. Nyní bydlíme ve vlastním domě s rozlohou 208 m2, tedy více než 3x větší podlahová plocha. Přitom platíme 1/6-1/8 původních plateb za energie

Jak hodnotíte investici do pasivního domu po letech? Šli byste do takového počinu znovu?

Ano, bylo to jedno z nejlepších životních investičních rozhodnutí, takže určitě ano, šli bychom do toho znovu.

Existuje něco, co byste dnes s odstupem řešili jinak, možná lépe?

Pro stavbu i projekt jsme dělali dobrou přípravu i jsme hodně řešili věci v projektu. Takže následně bychom neměnili nic. Snad jen možnost variability dětských pokojů, ale to jsou věci, které se mohou měnit v průběhu životnosti domu kvůli různému užívání, které se navíc nedají odhadovat, nebo vědět předem.

Pokud bychom stavěli dnes, museli bychom díky jiným cenám materiálů a stavebních prací zvolit menší dům z finančních důvodů. V původní velikosti bychom už dům postavit nemohli. Nárůst nákladů v aktuální době je extrémní.

Plánujete v blízké době další dodatečné investice?

Řešíme FVE. Stále pracujeme na zahradě. Jinak není co dalšího investovat, zlepšovat, není co řešit.

Jak je na tom Váš pasivní dům v číslech, podělíte se se čtenáři o náklady na jeho provoz?

Bydleli jsme v panelovém bytě o rozloze 60 m2. Nyní bydlíme ve vlastním domě s rozlohou 208 m2, tedy více než 3x větší podlahová plocha. Děti jsou větší, takže i spotřeba energií je větší než byla dříve. Přesto díky pasivnímu domu je platba za energie po celou dobu méně než poloviční oproti panelovému domu. Pokud se to vztáhne tedy na podlahovou plochu, pak to je ca 1/6-1/8 původních plateb za energie, zároveň při naprosto nesrovnatelném komfortu. Očekávali bychom, že za komfort v pasivním domě si člověk musí připlatit, opak je pravdou, zde za komfort platíme zlomek původních nákladů v panelovém domě.

Zároveň s instalací FVE se tyto náklady ještě sníží! V panelovém domě bychom si svojí FVE zřídit nemohli!

Čísla jsou jen jedna strana mince. Jaké nefinanční hodnoty vás napadají, když se mluví o pasivním domu?

Nekompromisní komfort bydlení, čerstvý vzduch – takže spánek, únava….tepelný komfort…

Po delším čase užívání domu se ukazuje, že volba lepší komponent a materiálů se těžce vyplatila. Není potřeba nic měnit, řešit. Když splácíte hypotéku, nechcete zároveň již po 20 letech měnit okna, techniku, zastaralé instalační předměty, zničenou kuchyňskou linku a mnoho dalšího. Uspokojuje nás to, že to co jsme vybrali má delší životnost a není prostě potřeba s tím nic dalšího dělat a ještě nějaký čas to bude sloužit. Ten čas běží stále rychleji, jak je člověk starší…

Jaké rady byste dali lidem, kteří jsou teprve na začátku cesty a pasivní dům teprve zvažují?

Hlavně používat selský rozum. Otevřít si okno, když si ho chci otevřít, nedržet se nesmyslných pouček. Vždy zvážit jaký přínos mi daná věc v domě skutečně přinese. Jaký má smysl špatně navrhnout oslunění, osvětlení domu, když se rozsvítí slunce a mě by sjely žaluzie (velmi drahý nesmyslný komponent), aby se mi dům nepřehříval. Zároveň když je tedy venku hezky, tak ven nevidím a ještě jsem si za to všechno zaplatil. Když se náhodou taková technika porouchá, je to akorát ke vzteku.

Nepoužívat přetechnizované nesmysly, ale funkční jednoduchá řešení.

Co nejkvalitnější projekt, studie, materiály.

Například co se ušetří na projektu, nelze již doplatit. Nelze například zvolit „horší“ projekt a když to pak „není ono“ si připlatit. V takovém případě je nutné projekt vyhodit a začít úplně znovu….a pak jsou náklady úplně jinde.

Pár slov na závěr?

Nová koncepce našeho domu, který není klasický „vesnický dům se sedlovou střechou“ změnila i myšlení některých spoluobčanů, sousedů v naší obci. Pochopili, že náš dům nemá komín, nikdy nekouří sousedům a vlastně vytváří naší obec příznivější k bydlení i pro ostatní. Také to spoluobčané vidí na třídění odpadů, vývozu popelnic atd. Je možné, že někteří další se připojí s rozvojem svých domů. Prostě je to v obci dobrý příklad, a i když někteří na začátku koukali na stavbu přes prsty, tak nás tohle potěšilo.

Děkujeme za rozhovor.

Článek Pasivní domy: rozhovory s investory, #2 díl se nejdříve objevil na bezstavebnin.cz.

Tímto dílem startujeme nový seriál. Jeho součástí budou uživatelské zkušenosti s pasivními domy. Budeme se zajímat mimo jiné o pohledy na bydlení, koncepční a materiálové řešení i to, jak jednotlivé domy fungují v číslech. Zvláště v dnešní době drahých energií považujeme za důležité zdůrazňovat chytrá a úsporná řešení.

Co stavebník, to originál a trochu jiná filozofie. Co vás vedlo k tomu vůbec začít uvažovat o výstavbě pasivního domu? Jaké byly hlavní motivy?

Když jsem se s manželkou rozhodl stavět RD, věděl jsem, že pasivní domy existují. Ochrana životního prostředí nám nebyla lhostejná a ještě jsme v souvislosti s hypotékou chtěli mít levný provoz domu. 

Můžete krátce představit koncepci Vašeho domu? Čím je specifický? (např. vliv okolí a terénu, požadavky na provoz, specifická konstrukční a architektonická řešení apod.)

Náš dům je menší jednopodlažní bungalov o ploše 96 m². Je umístěný v západních části ČR, Karlovarském kraji, kde je méně příznivé klima a méně slunečních zisků. Nechtěli jsme v roce 2008 dům s komínem, nechtěli jsme mít v domě plyn, ale opravdu něco modernějšího. Pultovou střechu nám ve vesnici OÚ nedovolil, ale s odstupem času jsem vlastně rád, protože díky sedlové střeše jsme získali větší úložný prostor a větší sklon sedlové střechy je výhodnější pro umístění solárních panelů. Dům má nakonec úplně běžnou konstrukci, jediná odlišnost od běžných domů je, že na jižní straně jsou samá francouzská okna. Dům je na pozemku orientovaný přesně na jih. Terén je mírně svažitý směrem od jihu na sever. Z jižní strany sousedí s naší zahradou komunikace a nad ní budou stavět přízemní RD s rovnou střechou. 

Jaké materiály a řešení jste zvolili pro výstavbu domu?

Začal jsem se zajímat nejdříve o dřevostavby, u kterých mě zaujala rychlost výstavby. Ale hlavně v souvislosti s kvalitou a životností stavby mi připadaly v ČR dost předražené, tak jsem se rozhodl pro zděný pasivní dům, masivní konstrukci z VPC (Kalksandstein). Okna máme dřevohliník trojskla od Internormu. Kompaktní rekuperační jednotka s ohřevem teplé vody ventilačním tepelným čerpadlem je od firmy Nilan. Také jsme použili pod železob. základovou desku cca 60 cm vrstvu štěrku z pěnoskla, která zajišťuje nulový tepelný most od terénu a současně odvodnění prostoru pod domem.

„Rok 2022: Za elektřinu jsme zaplatili 16.193 Kč
(a manželka je doma na rodičovské).“

Jaký byl první rok v pasivním domu? Existuje něco, co vás překvapilo? Něco na co jste do té doby nebyli zvyklí?

Na začátku jsme se museli naučit optimální nastavení kompaktní rekuperační jednotky NILAN, aby byl její provoz nejefektivnější v souvislosti s venkovní teplotou (např. naprogramovat vypínání v noci během mrazů, aby se v domě zbytečně nepřevětrávalo, což způsobuje nízkou vlhkost v interiéru). V domě není tolik slyšet venkovní ruch, ale více je slyšet všechny uvnitř vznikající zvuky.

Jak se změnil s nastěhováním do pasivního domu váš životní styl? Nese s sebou takové bydlení i svá specifika?

Určitě jsme víc citliví na ochranu životního prostředí a více řešíme úsporné chování ve všem. Máme ještě větší radost, když svítí slunce, které nám zadarmo topí a vyrábí elektřinu.

Jak hodnotíte investici do pasivního domu po letech? Šli byste do takového počinu znovu?

Investice do pasivního domu se určitě vyplatila, zvlášť v dnešní době drahých energií, takže kdybychom zase stavěli, byl by to opět pasivní dům.

Existuje něco, co byste dnes s odstupem řešili jinak, možná lépe?

Dnes bych s odstupem času běžnou střešní krytinu nahradil solárními panely na celé střeše. Asi bych nedělal solankový zemní výměník, protože zimy jsou rok od roku mírnější.

Plánujete v blízké době další dodatečné investice?

Před 2,5 rokem jsme pořídili hybridní FVE 3,5 kWp + BAT 11,6 kWh. Jinak nic neplánujeme. A příští auto bude elektromobil.

Jak je na tom Váš pasivní dům v číslech, podělíte se se čtenáři o náklady na jeho provoz?

V roce 2022 jsme spotřebovali 5802 kWh. 3157 kWh jsme odebrali ze sítě ČEZu, 2645 kWh jsme využili z FVE, přetoky z FVE do distribuční sítě byly 1421 kWh. FVE nám pokryla 45,6 % spotřeby. Za elektřinu jsme zaplatili 16.193 Kč (a manželka je doma na rodičovské).

Čísla jsou jen jedna strana mince. Jaké nefinanční hodnoty vás napadají, když se mluví o pasivním domu?

Komfort stále vyvětraného vzduchu v interiéru, ale nemusíme se o to moc starat (okna od října do května vůbec neotevíráme). Topná sezóna je u nás cca 3 měsíce.

Jaké rady byste dali lidem, kteří jsou teprve na začátku cesty a pasivní dům teprve zvažují?

Velmi dobře vybrat stavební pozemek i s ohledem na územní plán a s ohledem na okolní domy, které mohou kouřem z komínu znehodnotit bydlení. Individuální projekt od zkušeného architekta se vyplatí, protože se musí vše posoudit podle toho, na jakém místě bude dům postaven.

Děkujeme za rozhovor.

Článek Pasivní domy: rozhovory s investory, #1 díl se nejdříve objevil na bezstavebnin.cz.

Problémy je třeba řešit před tím, než vzniknou. Říká se tomu prevence. Jak může fungovat prevence v rámci výstavby rodinného domu? Jednoduše. Postavíte si takový dům, který vám v budoucnu bude šetřit náklady na život. V dnešní době se to ukazuje jako něco, co může mnoha rodinám v následujících letech uspořit nemalé prostředky a významně zjednodušit život. Možná, situace za 5 let pomine, ale nikdy nevíte, zda se za dalších 10 let neobjeví něco ještě horšího.

V roce 2008 jsme zakoupili pozemek poblíž Plzně. V té době už jsme věděli přesně co chceme. Pasivní dům z vápenopískových cihel. Ale proč?

Fáze studia a výstavby

Předcházel tomu asi jeden rok studia, co vše existuje, jak to vypadá, jak je to drahé atd. Měli jsme už nějaké zkušenosti s bydlením v bytech a rodinných domech, věděli jsme co nám vadí, co nám chybí, co určitě nechceme a co nutně potřebujeme. Každý má nějaké svoje zkušenosti a preference, neexistuje nic jako “jedině  takhle to je správně”. Co je ale úplně zásadní, je tým. Tým lidí, kteří svojí práci rozumí, snaží se vám pomoci, vyhovět a ideálně za optimální odměnu. Tohle se nám povedlo na 200%.

V okamžiku, kdy jsem byl pevně rozhodnut, že chci zděnou konstrukci, dostal jsem se k vápenopískovým cihlám. Dostali jsme možnost se jet podívat do Německa. Jednak do továrny na cihly a jednak na již hotové pasivní domy a domy ve výstavbě. Ta technologie  nás oslovila na první dobrou. Přírodní materiál, tepelná akumulace, zvukotěsnost a skvělá cena. Bylo velké štěstí a obrovská shoda okolností, že všichni, kteří se našeho projektu zúčastnili, měli zkušenosti s tímto zdivem. Od lidí, kteří nás k tomu přivedli, přes architektu až po zedníky, kteří stavěli již z těchto cihel domy v Německu

Akce se rozjela. Projekt, který nás okamžitě zaujal, začlenění stavby do svažitého terénu, dispozice, prostě všechno. Prakticky nic jsme neměnili. Bylo to, jako bychom si to nakreslili podle svých představ. Jen ten rozpočet byl tenkrát výrazně nad náš limit, ale byli jsme tak nadšeni, že jsme to nakonec nějak dokázali ufinancovat (nebyla jiná možnost než hypotéka na 30 let). Když to vidím zpětně, začali jsme stavět zrovna v době jedné z největších světových krizí a zvládli jsme to. A neměli jsme žádnou předchozí nemovitost k prodeji a prakticky jen pár set tisíc naspořeno. To jen na okraj, kdyby měl někdo námitky, kde vzít peníze nebo to se to staví, když je všechno levné a podobně. Hypotéka tenkrát byla 5,09% p.a..

Neměli jsme žádné byrokratické potíže, stavební řízení probíhalo rychle. Mezitím jsme v návaznosti na dodavatele vápenopískových cihel firmy Kalksandstein, získali tipy na další dodavatelské firmy a vždy to byli skvělí lidé, se kterými byla úžasná domluva. S některými z nich se dokonce dodnes setkáváme jako přátelé. A pokud i po letech potřebujeme něco dodělat, rozšířit, poradit, není problém.

Stavba začala. Stavitel a já jsme se několikrát týdně sešli ráno na stavbě, řekli si co bude probíhat a večer zhodnotili. Dělal jsem si takový “stavební dozor” sám, byť se živím oborem na hony vzdáleným stavařině. Ale protože musím mít všechno pod kontrolou a musím všechno pochopit, tak mi stejně nic jiného nezbývalo, než si nastudovat zásadní detaily stavby pasivního domu a následně si jejich průběh kontrolovat. Každý úsek jsme si zhodnotili i finančně a upravili reálné náklady dle skutečnosti. Výsledná cena domu pak byla ve finále o 10% nižší (ano opravdu nižší) než byl rozpočet. Což bylo dost unikátní, ale mělo by to tak být normálně, že?! Vše proběhlo hladce a za 12 měsíců byl dům k nastěhování. Prakticky hotovo včetně úpravy pozemku a jeho okolí.

Bydlení v pasivním domě

Pro další pochopení života v pasivním domě je důležité znát technické vybavení domu. Celková plocha pasivní části domu  je cca 160m2. S verandou, garáží a sklepem se spíží je celková plocha cca 250m2. Přivedena do domu byla jen elektřina. Plyn neměl žádný význam. Rekuperační jednotka s ohřevem i chlazením vzduchu s max. příkonem 2,2kW. Infrapanely, které se spínají zcela vyjímečně v době, kdy teplota je dlouhodobě okolo pod 5st. a nesvítí delší dobu slunce. Jejich celkový výkon je 1,5 kW. Jiné vytápění v domě není. Přibližně 2 sezony nám trvalo vyladit život v domě. Ve smyslu nastavení optimální teploty a rekuperace hlavně v létě a v zimě.

Dle výpočtů byla spotřeba elektřiny spočtena na cca 8MWh/rok při teplotě 20 st. Máme nastavenou teplotu na 23 st a spotřeba ve 4 (dnes už prakticky dospělých lidech) je mírně nad 8MWh/rok, v době distanční výuky vystoupala k 10 MWh/rok. Je třeba upozornit na to, že stále dokola jede pračka a sušička, že máme 2 myčky nádobí, protože si připravujeme jídla ze základních surovin, nekupujeme polotovary. Trouba a indukční deska významně zvyšují spotřebu elektrické energie. Pokud bychom snídali chleba s medem, naobědvali se ve škole a zaměstnání a večer si dali rohlík se salámem, spotřeba by byla odhadem asi o 1,5 MWh nižší.

Spotřeba na teplo a ohřev vody mi vychází asi na 25% spotřeby elektrické energie.

Pasivní dům není jen o úspoře energie, ale hlavně o životě v něm. 24/7 máte čerstvý vzduch. Tohle si uvědomíte až ve chvíli, kdy jdete k sousedovi na návštěvu, sedíte u něho v obýváku, kde hoří krb, je tam přehřáto a za půl hodiny nedýchatelný vzduch a musí se vyvětrat. Když odjedete v létě nebo v zimě na dovolenou a vrátíte se za týden, dva, máte v domě pořád stejně. Čerstvý vzduch a stejná teplota. Když se vrátím ke zděné konstrukci z vápenopískových cihel, tak ta akumulace tepla je tak úchvatná, že i když v zimě otevřete okna na noc a ráno je zavřete, za chvíli je teplota zase téměř zpátky. O tomhle si např. u dřevostavby můžete nechat jenom zdát. A ano máme v každé místnosti okna, která lze otevřít. Je to často i dnes takové divné dogma, se kterým se setkávám, že nemůžete v PD otvírat okna.

Pasivní dům jako investice do soběstačnosti

V letošním roce jsem náš dům ještě doladil pomocí FVE.  Fotovoltaika je téma dne, měsíce i roku. Každý má svoje výpočty, které jsou ty správné. Já mám problém s tím, že s FVE netopím ani neohřívám vodu. Nepořídil jsem si ani baterie. Počítám s tím, že za 5 let bude technologie baterií o 100% vepředu, pak o nich začnu uvažovat. Při současném tarifu je návratnost FVE cca 3 roky s virtuální baterií. Je to můj výpočet, moje teorie, Jak to bude v reálu ukáže čas, politici a jejich hrátky s ČEZem. Každopádně při dotaci cca 45% mi FVE smysl do budoucna dává v každém případě.

V současné chvíli jsem připraven a jsem poměrně rezistentní ke zvyšování cen elektřiny a plynu v rámci našeho rodinného domu (nepočítám samozřejmě promítnutí zvýšených cen fosilních paliv do cen výrobků a služeb). Postupně se snažím stát méně a méně závislým na globálních změnách. Totéž jsem začal dělat před 8 lety s potravinami. Dnes se mi to opět vyplácí. Byť nákup potravin byl o něco dražší, dnešní inflace se těchto potravin dotýká zcela minimálně (není po nich taková poptávka), čili cenově se to časem úplně srovná. Ale to by bylo na další článek.

Pokud přemýšlíte o stavbě pasivního domu, nepřemýšlejte, stavte. Je to jedna z nejlepších investic, které můžete udělat. Do budoucna i do zdraví.

Marcel Hasch

Článek Pasivní dům – příprava na horší časy se nejdříve objevil na bezstavebnin.cz.